Nově zvolený brazilský prezident během kampaně opakovaně kritizoval Čínu. Bude v úřadě pragmatičtější?
Otázkou jaký bude mít nadcházející brazilský prezident Jair Messias Bolsonaro vztah k Číně a k seskupení BRICS se zabývá článek Olivera Stuenkela pro Americas Quaterly. Stuenkel je odborníkem na BRICS.
Už jako prezidentský kandidát kritizoval Bolsonaro Čínu a po návštěvě Tchaj-wanu letos na jaře prohlásil, že v zahraniční politice se rozejde s politikou dřívějších levicových vlád a jejich přátelením s „komunistickými režimy“. Čínští analytici pozorně sledovali jeho kampaň a kritický postoj k Říši středu, protože čínská vláda považuje svůj vztah k Brazílii za velice důležitý jak z ekonomického, tak z politického hlediska. V roce 2019 se bude konat v Brazílii 11. summit BRICSu a již je naplánována i účast čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Čína v posledních letech začala monitorovat protičínskou rétoriku po celém světě a zjišťuje, že kritika Číny během volebních kampaní může být zdrojem voličských hlasů. Peking ale také ví, že naprostá většina politiků po zvolení svoji rétoriku zmírní a začne se k Číně, s ohledem na její obchodní a investiční potenciál, chovat pragmaticky.
Během posledních týdnů Bolsonarovy volební kampaně si většina čínských pozorovatelů stále myslela, že Bolsonaro, stane-li se prezidentem, přijme tentýž pragmatický postoj. Už jen proto, že Čína do Brazílie investovala v letech 2016-17 přes 20 miliard dolarů, je od roku 2009 jejím nejdůležitějším obchodním partnerem a závislost Brazílie na Číně roste.
Nedalo se ale popřít, že Bolsonarův vztah k Číně začal špatně. Bolsonaro často kritizoval čínské investice, navíc navštívil Tchaj-wan, obojí bylo v Číně vnímáno jako přímé ohrožení snah o diplomatický vliv v Latinské Americe s ohledem na status Tchaj-wanu a čínské pokusy o jeho izolaci.
Stuenkel konstatuje, že Čína bude ochotna posadit se s Bolsonarem za jednací stůl a dohodnout novou podobu obchodních vztahů, včetně umožnění většího přístupu brazilského zboží (např. hovězího) na čínský trh. Asymetrie mezi oběma zeměmi tak rozhodně neznamená, že Brazílie nemůže formovat podobu dvojstranných vztahů, míní Stuenkel. Nicméně pokračování v protičínské rétorice bude, podle něj, mít pro Brazílii negativní hospodářské důsledky.
V posledních letech se dvojstranné vztahy obou zemí rozšiřovaly úspěšně a ve prospěch Brazílie, došlo k rozšíření spolupráce v seskupení BRICS. Toto seskupení je mezinárodními analytiky často považováno za nedůležité, přestože se ročně jedná o více než 100 pracovních setkání v oblasti vzdělávání, bezpečnosti a obchodu. Členství v BRICSu umožnilo brazilské vládě, soukromému sektoru i společnosti lépe se adaptovat na svět se stále silnějším centrem v Asii.
S ohledem na to, že Bolsonaro vykazuje známky nostalgie po dobách vlády vojenské junty v Brazílii, píše Stuenkel dále, by mu někdo měl připomenout, že to byla junta a její konzervativní a antikomunistický prezident Ernesto Geisel, kdo v roce 1974 normalizoval vztahy s Čínu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.