Kromě sporů mezi zeměmi se objevil také jeden zajímavý návrh.
V EU to chodí tak, všímají si Financial Times, že z vyčerpávajících nočních jednání vyplyne „velká dohoda“, aby následně zcela upadla v zapomnění.
Pamatujete si ještě na „vyloďovací platformy“? Jednání trvalo osm hodin, až pak se státníci na této formulaci shodli. Ony platformy měly sloužit jako centra pro uprchlíky v nečlenských zemích EU. Pak se na to všechno zapomnělo, protože „vyloďovací platformy“ nikdo nechtěl.
Podobný osud možná čeká i „rozpočtový nástroj“. Zase noční jednání, tentokrát ministrů financí. Nakonec dali dohromady tuto formulaci „čehosi“ zcela nezbytného pro rozpočet eurozóny – účel, velikost a zdroje peněz se ale neprobíraly.
Emmanuel Macron to nejdřív považoval za vítězství svého přístupu ke „stabilizační“ funkci rozpočtu (tj. rozpočet, jehož cílem je vyrovnávat příliš velká kolísání hospodářskou cyklu, pozn. redakce), pak se ale ozvali holandští jestřábi, že nic takového jako „rozpočtový nástroj“ nepřijmou.
Do všeho toho chaosu přichází právě včas návrh Institutu Jacquese Delorse. Má tu výhodu, že lidé v Institutu pracující jsou si dobře vědomi politických limitů.
K čemu by měl „rozpočtový nástroj“ být? Oficiální formulace zní, že k povzbuzení konvergence a podpoře konkurenceschopnosti – což je jasná úlitba Německu. Institut je konkrétnější, určuje dvě hlavní priority: navýšení produktivity a sladění cyklu mezi 19 členy eurozóny.
V praxi by to mělo být financování strukturálních reforem trhu práce a investičních programů. Nehovoří se o stabilizaci a nemělo by docházet k duplikaci s fondy EU.
Inovativní návrh spočívá ve financování, píší FT. Protože chybí jednotná evropská daň, autoři navrhují společný daňový základ pro korporace. Částka by byla fixována pro každý rok, což znamená, že ve špatných letech by se platilo méně. Autoři se nevyjadřují k objemu financí, jde hlavně o to, aby peníze šly dobrým směrem.
Tento návrh Institutu je mnohem propracovanější, než co kdy vzešlo z Bruselu. Právě tento plán by mohl zachránit rozpočet eurozóny – jinak to dopadne jako vždycky, oznámí se velká dohoda, z níž v reálu nezbude nic.
Francouzi byli pro společný rozpočet eurozóny nadšeni, ale nyní přiznávají, že se může jednat o proces v délce 10 či 20 let.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.