Na bezpečnostním fóru v Mnichově se ukázalo, že spojenci se ve stále větším odporu k politice „Amerika na prvním místě“ sjednocují.
Před deseti lety přijel na Mnichovskou bezpečnostní konferenci tehdejší viceprezident USA Joe Biden s nabídkou resetu ve vztazích s Ruskem, po deseti letech je zde s nabídkou zlepšení vztahů s USA, uvádí agentura Reuters.
Biden si slibem, že po Trumpově odchodu z úřadu se „Amerika vrátí“, vysloužil ovace ve stoje. Jeho nástupce v úřadu viceprezidenta Mike Pence se naopak po svém projevu dočkal jen nesouhlasného ticha. Pencův čtyřdenní výlet po Evropě pomohl pouze jednomu: prohloubil rozpory s tradičními spojenci v otázkách např. Íránu a Venezuely, a nabídl jen málo naděje v případě témat jaderného zbrojení nebo klimatické změny.
Chybné kroky americké zahraniční politiky jsou kritizovány nejen mezi politiky a experty, i obyčejní lidé si jich všímají, ve Francii a v Německu vnímá polovina populace USA jako hrozbu.
Na druhou stranu, i když se Evropanům Trumpovo „Amerika na prvním místě“ nezamlouvá, nemají na ně sladěnou odpověď. Kancléřka Angela Merkelová, poté co Emmanuel Macron svoji účast na konferenci zrušil, zůstala osamocena. Ozývaly se stížnosti, že Západ nedokáže udržet mezinárodní pořádek založený na vlastních pravidlech. Podle generálního tajemníka OBSE Thomase Gremingera převládá logika „něco za něco“, potřebujeme ale lídry, kteří nesázejí pouze na krátkodobé výsledky.
Byla to Čína, kdo se postavil za Merkelovou. Její vysoce postavený diplomat Jang Ťie-čch‘ mluvil 20 minut perfektní angličtinou o pozitivech volného trhu a globální spolupráce.
Pencův vzkaz zněl v kostce takto: pilíře americké zahraniční politiky byly přestavěny následovně – izolace Íránu, zadržování Číny, stažení amerických jednotek domů a zejména požadavek, aby to vše evropské velmoci přijaly a podle toho se zařídily.
Pence už minulý týden využil svoji řeč ve Varšavě k obvinění Německa, Francie a Británie, že podkopávají americkou politiku sankcí proti Íránu. V Mnichově pak vyzval, aby EU uznala venezuelského lídra opozice prezidentem. Madura nazval diktátorem.
Vyvolalo to rozčílenou reakci španělského ministra zahraničí Josepa Borrella, který řekl, že EU může Guiadóa uznat pouze za dočasného prezidenta Venezuely, jen do voleb, v souladu s ústavou země.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves LeDrian byl zmaten politikou USA v Sýrii, protože stažení vojska prospěje jen Íránu, na který chtějí být USA tvrdé.
Evropští diplomaté také hovořili o americké politice vůči firmě Huawei. Evropané požadují v první řadě domácí diskuzi o případných rizicích i o amerických tvrzeních o špionáži. Americký tlak totiž nutí evropské země dělat přesně opačné kroky a je kontraproduktivní.
Představitel Amnesty International Kumi Naidoo upozornil, že bezpečnost se v plénu probírá jen v souvislosti s národní bezpečností, což je podle něj příliš úzká perspektiva například v souvislosti klimatických změn.
Ovšem viceprezident Mike Pence se domů vracel neotřesen. Jak řekl novinám při návratu: „Prosazujeme zájmy svobodného světa, učinili jsme velký pokrok.“
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.