V USA se spekuluje o tom, zda je na stole jednání mírová dohoda za závazek denuklearizace.
Před druhým summitem mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a lídrem Severní Koreji Kim Čong-unem se objevují spekulace o obsahu a výsledku jednání, napsala Associated Press. V USA se hovoří o tom, že by Trump mohl přesvědčit Kima k tomu, aby se zavázal k denuklearizaci výměnou za něco, co si hodně přeje: ukončení Korejské války a oznámení míru.
Oznámení by bylo historické. A bylo by také v souladu s Trumpovým veřejným odporem k „nekonečným válkám“. Jenže pokud by k němu nedošlo s dostatečnou opatrností, mohlo by být zdrojem dodatečných problémů pro USA.
Válka v Koreji trvala 5 let, skončila v roce 1953 klidem zbraní, který ale nebyl nikdy nahrazen formální mírovou dohodou, takže technicky je to nejdelší válka Spojených států. Severní Korea zbrojí kvůli nepřátelství USA k režimu v posledních 70 letech. Jaderný program definuje jako záležitost obrany. Spojené státy se snaží na Severní Koreu tlačit, jsou silně vojensky přítomné v Jižní Koreji a dlouhodobě ostrakizují severokorejský režim.
Tyto dva faktory přivedly nakonec obě země k jednacímu stolu.
Pro severokorejského lídra je mírová dohoda velkým přáním, a to počínaje dědem současného lídra země Kim Il-sunga. Přinesla by mezinárodní uznání, snížila by některé sankce a zřejmě i zredukovala počet amerických vojáků na jihu poloostrova. Také by zvedla reputaci lídra Kim Čong-una, zlepšila by také ekonomiku, umožnila modernizaci, zvýšila životní standard.
Washington má také co získat. Trump řekl, že by uvítal, kdyby se Severní Korea více věnovala obchodu a růstu, stabilita je dobrá i pro Jižní Koreu a Japonsko. I když Trump o lidských právech nemluví, uvolnění napětí by uvolnilo kontrolu na politickými právy a právy jednotlivců v Severní Koreji.
Ovšem podle odhadů v posledním roce Severní Korea navyšovala svoji jadernou zásobu a také zvýšila požadavek na vnitřní loajalitu k režimu.
Po prvním summitu v Singapuru Trump tvrdil, že jaderná hrozba je pryč. Nyní tak už nemluví. O denuklearizaci se nezmiňuje, ale zato mluví o „historické snaze o mír na Korejském poloostrově“ s odkazem na to, že Kim v poslední době nerealizoval žádné jaderné testy nebo testy raket. Kim má proto na druhé straně důvod mluvit o mírových rozhovorech.
Největším úspěchem by pro Kima bylo, kdyby se podařilo dosáhnout mírové deklarace vedle tiché denuklearizaci či stanovení limitu pro jaderný arzenál země. Tedy, jednoduše: mít summit bez jasného příslibu denuklearizace, což by šlo ruku v ruce vlastně s uznáním Kima za lídra jaderné země.
Když to Washington nepřijme, budou jednání složitější. Odsud naposledy ústy Trumpova zmocněnce pro Severní Koreu znělo, že USA chtějí mít jasný přehled o severokorejských zbraních masového ničení a pak jejich odstranění a zničení. Je tedy otázka, zda se Trump vydá cestou, ve které se postaví Kimovi, nebo tou lehčí, kdy dosáhne deklarace míru.
Pokud se tomu tak stane, bude to skvělá televizní šou, ale nebude to nutně nic moc znamenat. Jen Trump dohodu uzavřít nemůže, k tomu je dále třeba představitel OSN a také Číny a samozřejmě i Jižní Koreje. Je to potom Senát, který dohodu ratifikuje.
Velmi podobný pokus bylo možné sledovat za prezidenta Billa Clintona v roce 1993, kdy se obě země hlásili ke snaze dosáhnout míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově bez jaderných zbraní. Nakonec z toho nic nebylo a v roce 2003 George Bush ml. prohlásil Severní Koreu za součást „osy zla“.
Poučení? Velká slova neznamenají, že dojde skutečně k stanovení míru, a to přesahuje summit mezi Trumpem a Kim Čong-unem. Ovšem, mohl by to být začátek.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.