Bulharsko má v energetické oblasti zájem úzce spolupracovat s Ruskem. V Bruselu to vyvolává znepokojení.
V otázce energetiky sází Bulharsko na Rusko. Bulharský premiér s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem otevřeli turistické fórum, aby oživili cestovní ruch, píše Neue Zürcher Zeitung. Ale i tak schůzce dominovalo téma energetika. Premiér Medveděv byl totiž doprovázen nejvyššími představiteli Gazpromu a Rosatomu.
Bulharsko se nyní snažit připojit se k Tureckému proudu, kterým ke konci tohoto roku poteče ruský plyn přes Černé moře do Turecka. Odtamtud byl měl být dopravován dále do Evropy. Právě Turecký proud a dvě větve Severního proudu by měly zajišťovat hlavní jádro ruských dodávek plynu a obejít tak Ukrajinu.
Medveděv si spolupráci dokáže představit, ale argumentoval garancemi Bruselu. V roce 2014 totiž Bulharsko na nátlak EU opustilo projekt Jižního proudu (South Stream). Šlo i o to, aby Gazprom jako dodavatel plynu a provozovatel sítě ponechal přístup k sítí i konkurentům.
Kvůli Krymu pak Brusel, ale i Washington, jak píše NZZ, nechtěly Rusku povolit další „mocenskou páku“ v Černém moři.
Existuje několik variantních tras. Jedna vede přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Rakousko, druhá se týká Řecka a jižní Itálie. Údajně už ale rozhodnutí padlo a měla by se realizovat bulharská větev, uvádí NZZ. Gazprom se nebude podílet na stavebních pracích.
Bulharský zájem o obnovení vztahů s Ruskem v oblasti energetiky se projevil také v projektu jaderné elektrárny v Belene. Zde by mělo dojít k obnovení stavebních prací.
V Bruselu vyvolává sblížení na rusko-bulharské úrovni znepokojení.
V Bulharsku se snaží zmírnit obavy EU, proto byl do země pozván šéf NATO Jens Stoltenberg. Bulharsko je členem NATO od roku 2004. Bulharsko se také rozhodlo staré Migy nahradit americkými FA 16.
Rusko přítomnost NATO v jihovýchodní Evropě netěší. NZZ tvrdí, že důležitější je ruská hybridní mocenská politika, například provozovaná přes energetickou politiku.