Kritici varují před tím, že americký postoj povede k další destabilizaci regionu.
Nelegální, nezodpovědné, nepřijatelné. To zní nejen z arabského světa poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že Izrael má právo na Golanské výšiny, píše německá Tagesschau.
Trumpovo prohlášení, že by měla být uznána izraelská suverenita nad Golanskými výšinami (které Izrael okupuje od roku 1967) vyvolala silnou mezinárodní kritiku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že změna statutu jde zcela proti rozhodnutí OSN. V Trumpově výroku je obsažena silná destabilizace regionu.
Syrské ministerstvo zahraniční považuje tento nápad za „nezodpovědný“, Trumpovy výroky nezmění nic na tom, že Golanské výšiny byly vždy arabské a syrské a tak to i zůstane. Íránská vláda hovořila o nepřijatelném rozhodnutí amerického prezidenta. Osobní a nerozvážné rozhodnutí Trumpa je nebezpečné a povede jen k dalším krizím na Blízkém východě. Golanské výšiny považuje i OSN za území Sýrie, které obsadil Izrael.
I Turecko reagovalo velice ostře. Prezident Recep Tayyip Erdoğan řekl, že nikdy nedovolí, aby bylo obsazení Golanských výšin legitimizováno. Trumpovo vyjádření podle Erdogana dostalo region na práh nové krize. Erdogana podpořil ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu, který uvedl, že Turecko podporuje teritoriální integritu Sýrie.
Izrael dobyl Golanské výšiny v tzv. šestidenní válce v roce 1967 a syrské území následně v roce 1981 anektoval. Mezinárodní společenství ale tuto anexi neuznává. Strategické místo je tak považováno za část Sýrie, kterou obsadil Izrael.
Jenže Trump se této interpretace vzdal, vyslovil se pro to, aby bylo uznáno, že Golanské výšiny patří Izraeli. Není divu, že Trumpovi poděkoval Benjamin Netanjahu, je to forma podpora před izraelskými volbami.
Golanské výšiny mají svou strategickou hodnotu. Jak vojensky, tak i kvůli přístupu ke zdrojům vody. Na místě žije asi 25 000 Druziů, což je náboženská skupina, která se považuje za Syřany. Sýrie chce, aby jí byly navráceny celé Golanské výšiny. Od roku 1974 dozorují jednotky OSN nad dodržováním klidu zbraní. Tzv. modré helmy kontrolují nárazníkovou zónu mezi Izraelem a Sýrií.