Tlak z Washingtonu roste a ohrožuje čínské ambice v oblasti technologického rozvoje.
Posílení obchodní války Číny s Trumpovými spojenými státy představuje podle hodnocení Associated Press problém s ohledem na čínské ambice stát se globálním technologickým centrem.
USA jsou klíčovým obchodním partnerem a zdrojem technologií pro čínský trh s elektronikou, lékařským vybavením a dalšími vysoce-technologickými produkty, na které čínské komunistické vedení sází.
Podle Trumpovy administrativy čínské plány ohrožují americké průmyslové vedení. Peking pomocí vládních výdajů a bankovních půjček v posledním čtvrtletí udržel růst, i když se jeho obchod s USA propadl. Jenže čínští vývozci technologií utrpěli ztráty v rozsahu asi 40 %, což jim ujídá ze zisků, potažmo snižuje výdaje na nové technologie.
Celní válka s USA se nemile dotýká řady čínských společností, které navíc musejí překonávat i další překážky, které jim ohledně získávání nových technologií kladou nejen USA, ale i EU.
Rajiv Biswas, hlavní ekonom IHS Markit, k tomu řekl, že čínská cesta k technologickým ambicím bude složitější, přestože vláda i společnosti nalévají do výzkumu miliardy dolarů. Například firma Huawei v roce 2018 utratila za výzkum 15 miliard, což je víc než Apple Inc.
Pomohlo to rozvinout čínský technologický potenciál v oblasti telekomunikací, umělé inteligence i dalších. Nicméně USA a evropské země spolu s Japonskem tvrdí, že se tak stalo díky krádežím technologií nebo nátlaku na zahraniční společnosti, aby sdílely svá obchodní tajemství.
Washington tlačí na Čínu, aby svoje globální plány v technologické oblasti pozastavila, což ohrožuje ekonomické plány prezidenta Si Ťin-pchinga. Peking není příliš ochoten přibrzdit, protože na technologiích postavil budoucnost svého ekonomického růstu. Ostatně mnozí výrobci oblečení, bot nebo hraček se z Číny přestěhovali do Vietnamu nebo do Kambodže.
Tlak na Čínu vedl také k tomu, že předefinovala svoji iniciativu Jednoho pásma, jedné stezky – a to v oblasti půjček, která byla silně kritizována.
Další zvýšení cel pro dovozy z Číny, ke kterým došlo v pátek, jsou podle ekonomů relativně skromné. Jiná ovšem bude, pokud Trump skutečně zavede cla na všechny dovozy z Číny do USA, to už by se dotklo ekonomického výhledu pro čínský růst s dopady pro globální trhy.
Celkově tak čelí vláda prezidenta Si řadě problémů. Na jedné straně je to problém s růstem, který zpomaluje. Na druhé fakt, že v minulém roce bylo v ústavě zrušeno omezení prezidentského mandátu na dva termíny. Pak jsou tu překážky, které EU i USA staví snahám o nákupy místních technologických firem čínským kapitálem, a konečně jde i o cla a skutečnost, že řada nadnárodních firem, ve snaze snížit náklady i rizika, už dnes investuje mimo Čínu. Například Tchaj-wan dává otevřeně najevo, že se bude snažit využít celní války mezi Čínou a USA ve svůj ekonomický prospěch.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.