Dohoda mezi kartelem OPEC a Ruskem sice trvá, ale ukazuje se, že síla trhu není na straně producentů ropy.
Nick Butler pro Financial Times tvrdí, že OPEC+ toho moc nezmůže. Ani tato dohoda mezi Ruskem a Saúdskou Arábií nezvrátí tržní trend.
Dohoda mezi kartelem OPEC a Ruskem nadále trvá. Ale zároveň ukazuje, tvrdí Butler, že síla trhu není na straně producentů. S OPEC nově spolupracuje také Mexiko a Kazachstán. Dohoda má snížit nabídku na trhu o 1,2 milionu barelů za den. Není překvapivé, že kdysi vlivný OPEC se dohodl na spolupráci s dalšími zeměmi. Ale ceny v reakci na oznámení o prodloužení dohody nevzrostly – klesaly, píše Butler.
Hlavní aktér, který dynamizuje trh, ale na jednání ve Vídni chyběl: Spojené státy se svou břidličnou revolucí, s produkcí, která má i v následujících letech neustále růst. I z tohoto důvodu zatím ztráty produkce z Venezuely, Libye a Iránu nevyvolaly tržní paniku.
To hlavní se tedy nebude dít na straně nabídky, ale poptávky. OPEC nad trhem už nemá kontrolu, tvrdí Butler. Důležitější bude vývoj v Číně, protože Čína je obrovský importér ropy. Navíc je tu Írán, který se snaží prodávat ropu se slevou, aby obešel americké sankce.
Pak kvóty ani ve formátu OPEC+ nebudou stačit. Saúdové snížili produkci nad rámec již snížené kvóty, ale nestačí to. Rusko si už uvědomuje, že je „ropnou zemí“, tvrdí Butler, což je určitý posun, který ukazuje nejen Putinův pragmatismus, ale i obrovskou ruskou slabost. Diverzifikace ruské ekonomiky, slíbená před dvaceti lety, je v nedohledu.
Současný vztah mezi Ruskem a Saúdskou Arábií je vztahem z nutnosti a bude testován, pokud ceny ropy budou dále klesat. Dohoda je slabá a ukazuje, že slavné dny OPEC jsou pryč. Nelze se vrátit do 80. let, tvrdí Butler.
Rizika ve světové ekonomice navíc indikují pro ceny ropy směr dolů, ne nahoru, snad kromě války nebo revoluce na Blízkém východě. Analytici jsou čím dál skeptičtější, že členové skupiny OPEC+ budou dál držet pospolu.