Nálady v Turecku se změnily, což vytváří nový tlak na budoucnost dohody mezi EU a Tureckem i na další dění v Sýrii.
Turečtí a evropští vyjednavači se snaží o prodloužení dohody o migraci z roku 2016. Jenže turecké veřejnosti dochází se syrskými uprchlíky v zemi trpělivost, píše Jonathan Gorvett pro noviny Asia Times. Podle srpnového výzkumu má 80 % dotázaných Turků k syrským uprchlíkům, kterých je v zemi asi 3,5 milionů, negativní vztah. Tato situace je pro tureckého lídra Recepa Tayyipa Erdogana na jedné straně problémem, na druhé příležitostí.
Z Řecka už zaznělo, že Turecko nesmí využívat evropské imigrační krize ve svůj prospěch. Prezident Erdogan ale nedávno pohrozil, že uprchlíkům otevře brány do Evropy, nebo většinu z nich vrátí na sever Sýrie. Mezi syrskými běženci v Turecku to budí obavy. Poslední výzkumy ukazují nárůst nepřátelství vůči syrským uprchlíkům, obrací se proti nim i Erdoganova strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP).
V Turecku se časy mění. V roce 2011, kdy sem dorazila první vlna uprchlíků ze Sýrie, bylo vše jinak. Uprchlíkům se dostalo v Turecku pomoci, 97 % Syřanů v Turecku žije v rámci turecké společnosti. Erdoganova strana AKP Syřany také podporovala a očekávala, že konflikt v Sýrii brzy skončí a oni se vrátí domů. Jenže s prodlužováním konfliktu rostl počet uprchlíků a ti se pomalu stávali břemenem. Země za uprchlíky utratila 40 miliard lir a přetížení sociálních služeb vedlo k negativním reakcím turecké veřejnosti.
V rámci dohody mezi EU a Tureckem dosažené v březnu 2016 poskytla EU Turecku pomoc ve výši dalších 6 miliard euro. Ovšem turecká strana zdůrazňuje, že ve skutečnosti dostala zatím jen 2,2 miliardy euro, podle Bruselu to odpovídá typu financování EU, které není vypláceno hned a najednou, ale postupně, peníze z EU totiž nemají být finančním příspěvkem do státního rozpočtu Turecka, vyplácejí se v rámci zvláštních programů. Erdogan to ovšem už otevřeně kritizoval: „Buďto nás podpoříte, nebo ne.“ Turecko podle něj nese celé břemeno samo.
V Erdoganově politické straně AKP se obávají, že uprchlická otázka stranu připravuje o hlasy, mezi voliči strany bylo vůči syrským uprchlíkům negativně naladěno 62,3 % dotázaných. V posledních volbách se straně nedařilo a oslabila.
V posledních měsících se také množí zprávy o zatýkání Syřanů, jen v Istanbulu se jednalo o asi 1000 lidí v průběhu července. Objevují se i neoficiální informace o deportacích. Syřané si stěžují na nárůst obtěžování ze strany Turků.
Výzkum veřejného mínění ukázal, že voličům v Turecku přítomnost Syřanů v zemi nejvíce vadí v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností. Místní ekonomika byla v minulém roce v poklesu a na neformálním trhu práce postavila Syřany proti Turkům, takže 81,5 % voličů požaduje seškrtání programů na podporu syrských uprchlíků v zemi. Agentury pro pomoc uprchlíkům ovšem tvrdí, že podpora pro uprchlíky nikdy nedosáhla úrovně sociální podpory pro turecké občany.
Prezident Erdogan nyní řekl, že chce, aby se kolem 2 milionů uprchlíků ze Sýrie vrátilo do „bezpečné zóny“ na severu Sýrie, kterou turecká armáda a její spojenci chtějí získat od syrských kurdských jednotek, které Ankara označuje jako teroristy. Oznámení vyvolalo mezi Syřany obavy, neboť jejich situace je velmi nejistá: EU si nepřeje znovu zažít rok 2015 a Erdogan se zase nebude zdráhat využít Syřany k politickým hrám, shrnul situaci odborník na migraci Omar Kadkoy pro Asia Times.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.