Bohatství a luxus už nehrají pro mladou čínskou generaci takovou roli. Ekologie a důsledky technologií a spotřeby se dostávají do popředí i v Číně.
Nová generace čínských „mileniálů“ se stále více zajímá, jak být šťastnými a žít udržitelně než o bohatství a luxus, píše článek Alice Philipson pro Asia Times.
Takového mínění je alespoň oceňovaný autor sci-fi Čchen Čchiou-fan, který tvrdí, že nová generace se stále více zajímá o environmentální otázky.
Čchen napsal dystopickou knihu v žánru sci-fi s názvem Waste Tide, která varuje před důsledky toho, že se Čína stala světovým skladištěm odpadu. Od napsání románu uplynulo sedm let a Čína od té doby zakázala dovoz většiny plastů a dalších odpadových materiálů. „Mladá generace se o tento problém zajímá stále víc“, říka Čchen.
Čchen je bývalým zaměstnancem společnosti Google a vidí mladou generaci lišící se od generace svých rodičů, které zajímaly hlavně peníze. Mladá generace se spíš zajímá o štěstí, je víc uvolněná a zajímá ji ekologický životní styl.
Podle Čchena povědomí o ekologických problémech v Číně roste.
Číňané také projevují obavy online. Mobilní hra Ant Forest firmy Alipay odměňuje uživatele za ekologičtější životní styl, kdy hráči v reálném životě vysazují zeleň – vedlo to k výsadbě 122 milionů stromů, tvrdí OSN.
Čchen se o ekologická témata začal zajímat v souvislosti s fenoménem tzv. e-hubů v Číně, což jsou recyklační místa, kde pracují dělníci na rozebírání starých televizí, mobilů a baterií. Často bez jakéhokoliv ochranného oblečení, takže v přímém kontaktu s toxickými materiály. Čchen takové místo navštívil a zažil šok. Začal kriticky uvažovat o kultuře spotřeby a vyhazování věcí ve vyspělém světě.
Čchen patří k autorům, kteří uvažují nad rychle se měnící Čínou a světem podobně jako jeho další literární kolega Chao Ťing-fang, který napsal knihu Folding Beijing. Jedná se o příběh třídní nerovnosti, který zobrazuje skutečné boje migrantů v čínském hlavním městě. V knize kritizuje rostoucí spoléhání se na technologie i degradaci životního prostředí, včetně jejich dopadů na ty nejchudší.
Všiml si například propasti v užívání mobilních technologií mezi dětmi v Číně. Děti na vesnici, které jsou chudé, si na mobilech hrají a zabíjejí tím čas, zatímco jejich rodiče pracují ve vzdálených městech. Ve městech středostavovské děti užívají mobilní technologie omezeně, hlavně ke vzdělávání.
Problém je ovšem v celém globálním systému, který se musí změnit, aby dokázal regulovat materialismus i vliv technologií, které jsou součástí problému toxického odpadu. Chao míní, že problém není ve skutečnosti řešen, je jen přenášen z jedné oblasti do druhé.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.