Trh s drogami utrpěl značné problémy, ale nejspíš nezkolabuje. Udělá to, co mu jde nejlépe: adaptuje se. Jak?
Rok 2020 byl pro obyvatele celé planety hrozný, ale zvláště špatný byl pro občany Latinské Ameriky, míní mexický sociolog Nicola Morfini na stránkách Al Jazeery. Pandemie jen zhoršila už existující utrpení regionu, který je zamořen politickou nestabilitou, korupcí a násilím. Pandemie se dotkla také cen ropy, národních měn v regionu, importů z USA a z Číny a vytvořila dokonalou bouři jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor.
Není to jen legální byznys, kdo pocítil tyto dopady. Pandemie se dotkla také ilegálního obchodu s drogami, píše Morfini. Obchod s drogami ovšem zřejmě nezkolabuje, udělá to, co mu jde nejlépe – adaptuje se.
Morfini uvádí, že mexické drogové kartely už zažívají problémy spojené s jejich dodavatelskými řetězci. Jedná se především o problémy s trasami pro drogy v Tichém oceánu nebo v oblasti Mexického zálivu. Pokles námořní (a také letecké) dopravy totiž úřadům umožňuje se více zaměřit na pašování.
Krize se nedotkla jenom pašování drog, ale i samotné drogové ekonomiky. Karantény, které nutí lidi zůstávat doma, brání kartelům v provozování únosů za výkupné. Uzavřené obchody znamenají ztráty za vydírání a pokles ceny ropy vede ke snížení výnosnosti jejího pašování, což je další zdroj příjmů pro drogové kartely.
Jak budou kartely na novou situaci reagovat? Promítne se to na už nyní raketově vysokém růstu násilí v regionu Latinské Ameriky?
Velké mexické kartely mají dost finančních prostředků na zvládnutí krize. Pro zvýšení násilí v daný moment není důvod. Kartely se dokonce teď v Mexiku podílí na přerozdělování humanitární pomoci, aby tak zvýšily vlastní politický kapitál.
Pro menší drogové gangy je ale situace jiná a horší. Tyto skupiny nemají dost finančních zdrojů, takže by se v rámci krize mohly přeorientovat na nové aktivity: krádeže dobytka nebo vykrádání malých firem. Jejich jednání by mohlo zvýšit násilí, píše Morfini dále.
V případě, že se pandemická krize potáhne a dojde k nedostatku potravin a ke krizi ve zdravotní péči, gangy by pak mohly využít situace a zneužít nepokoje ve společnosti ve svůj prospěch.
Panují také obavy, že by se velké drogové kartely mohly přeorientovat na trh s léky a začít vyrábět nebo pašovat léky, které se používají v boji s nemocí COVID-19. Znamenalo by to, že krizi obrátí v příležitost.
Morfini je toho názoru, že pokračující krize, tj. kombinace ekonomického propadu a zdravotnické krize by mohla vést k podstatné změně v dosavadní rovnováze mezi kartely, k vytvoření zcela nového kriminálního zeměpisu a nových podnikatelských modelů.
Hlavním zdrojem příjmů pro mexické drogové kartely jsou dnes Spojené státy a zdejší metamfetaminový (pervitinový) trh. Roční výnos se v tomto případě odhaduje na 5 miliard dolarů. V posledních letech mexické kartely zvýšily také produkci syntetických látek.
Mexické kartely dováží efedrin a metyl keton, což jsou ingredience pro čistý metamfetamin čili pervitin, z Číny. V Mexiku se vyrábí pervitin, který pak směřuje na trh do USA.
Karanténa v Číně ovšem vedla k tomu, že se čínské dovozy do Mexika omezily. Vedlo to k rychlému nárůstu cen pervitinu a také ke hledání náhrady. K výrobě pervitinu lze rovněž využít volné báze kokainu, cracku, který se produkuje v jižní Americe. Morfini píše, že jižní Amerika bude mít zásadní roli pro mexické kartely během dnešní krize.
Globální karanténa v jižní Americe jen těžko naruší místní drogové trasy mezi Peru, Bolívií a Kolumbií. Hranice mezi těmito zeměmi tvoří hlavně džungle a jsou značně porézní. Drogoví kurýři a také laboratoře mohou fungovat nerušeně.
Pašování drog ve Venezuele také brzy neskončí, píše dále Morfini. Venezuela je významnou křižovatkou drog a ročně vyveze do severní Ameriky asi 250 metrických tun kokainu, snad i s podporou venezuelské vlády, která nyní čelí řadě problémů a hledá zdroje příjmů (navíc v době poklesu cen ropy).
Budoucnost trhu s drogami v obou částech Ameriky tak bude záviset na schopnosti mexických kartelů dodat své výrobky přes severní hranici do USA a na poptávce v USA. Následující měsíce budou pro ilegální drogový průmysl v Latinské Americe klíčové. Malé kriminální gangy nejspíš zesílí svoje násilné aktivity, aby přežily. Velké kartely využijí krize jako příležitosti k tomu, aby zlikvidovaly menší konkurenty, což také může zvýšit násilí.
Problémy s dodávkami z Číny povedou latinskoamerické kartely k tomu, že vytvoří nové náhražky syntetických drog, což by mohlo ale vést k dalším sociálním a zdravotním rizikům pro populaci, vzniku nových tras pro pašování a nových poskytovatelů. Kartely mohou také reagovat na pokles spotřeby drog v důsledku pandemie expanzí do nových sektorů. Státní úřady budou mít v takovém případě co dělat, aby zastavily proniknutí kartelů na trh s léky.
Kartely se nevzdají své šance. Regionální vlády mají nicméně pořád možnost zasáhnout. Předpokladem k tomu je podle Morfiniho dobré využití zpravodajských služeb k předpovědi a prevenci vzniku nových kriminálních aktivit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.