V kontextu napětí s USA s jejich obviňující rétorikou se Čína rozhodla k potvrzení už probíhajících změn v oblasti strategických zbraní.
Ruský specialista na Čínu Vasilij Kašin se ve své stati v časopisu Rusko v globálních záležitostech zabývá novými změnami v čínské vojenské strategii, hlavně s ohledem na jaderné zbraně. V poslední době se o této otázce diskutuje v souvislosti s článkem autora Chu Si-ťina ve čínském vládním deníku Global Times, který volá po tom, aby Čína zvýšila počet jaderných hlavic na tisíc a vedle toho si pořídila alespoň 100 raket typu DF-41.
Jedna část expertů považuje tento článek za projev narůstající militarizace zahraniční politiky Číny, druhá část ho zhodnotila jako „trolling“, který nemá žádný větší význam.
Kašin sizastává názor, že publikace není náhodná a že jejím cílem je legitimizace dlouhodobé čínské politiky ve vztahu k jaderným zbraním. Není to důkaz změny v politice, je to ukazatel toho, že proměna čínské jaderné strategie, která probíhá po tichu celé roky, je už nevratným procesem. Anglická verze článku pro Global Times má čínskou předlohu od stejného autora. Obě verze ale nejsou shodné. V čínské předloze textu se mluví, upozorňuje Kašin, o tom, že zvýšení počtu jaderných hlavic a nové rakety mají zajistit zadržování moci USA (containment) a udržet mír při rostoucím tlakem USA na Čínu. Anglická verze je racionálnější, méně emotivní a lépe argumentuje. Hlavním argumentem v ní je využití jaderných zbraní k zadržování v kontextu narůstajícího tlaku USA na Čínu.
Kašin upozorňuje, že čínská politická kontrola nad médii nedopovídá té sovětské. Myslet si, že čínský novinář nenapíše ani slovo bez povolení komunistické strany je velmi rozšířený omyl. Čínská média, včetně těch státních, jsou komerční podniky, které vydělávají díky předplatnému a reklamě. Oddělení propagandy KS Číny má možnost je ovlivňovat, rozesílá jim direktivy se zákazy témat a s prioritami. Za vlády prezidenta Si došlo k posílení tohoto direktivního stylu, ale nejedná se o sovětský styl. Mimo rámce těchto direktiv mají čínská média dostatečný prostor a odrážejí široké názorové rozpětí, píše Kašin. Právě oblast zahraniční a ekonomické politiky patří k těm nejsvobodnějším a vede se tak o ní dost otevřená debata.
Global Times jsou noviny, které mají ostře nacionalistické a protizápadní zaměření. Autor článku, Chu Si-ťin, je jedním z vlivných čínských novinářů a blogerů, který má velký dosah ve společnosti a svou roli umí kapitalizovat. Global Times dlouhý čas dává prostor názorům čínských zahraničněpolitických „jestřábů“, některé kolonky mohou vyznívat podle Kašina poměrně dost agresivně, i když to nemusí vůbec odrážet (Kašin uvádí příklad článku z roku 2011 o sporech v Jihočínském moři) skutečnou politickou linii čínské vlády.
Na druhou stranu odmítnout každý článek Global Times jen jako internetovou fantazii čínských „turbovlastenců“ by byla také chyba. Tyto noviny odrážejí konkrétní názory mezi čínskou politickou a vojenskou elitou. Dále pak konkrétně články z pera Chu Si-ťina představují stejný pohled pro čínské a zahraniční publikum a připravují toto publikum na reálné změny čínské politiky ve sféře strategických zbraní.
Donedávna byla čínská oficiální rétorika o otázce jaderných zbraní jednotvárná. Nejprve Čína zdůrazňovala, že patří má malý jaderný potenciál mezi 5 oficiálními jadernými velmocemi. Pak, když už to nebyla pravda, začala Čína akcentovat to, že se drží principu nevyužít jaderné zbraně k útoku jako první. Nepočítala ale s plným jaderným zničení útočníka v případě reakce.
Byly pro to důvody s ohledem na technicko-vojenskou vybavenost Číny, která měla do roku 2007 jen jeden typ rakety s mezikontinentálním dosahem (DF5/DF-5A) a s možností zadržovaní USA v případném vojenském útoku na Čínu. Tento typ rakety, píše Kašin, byl ale neefektivní. Právě po roce 2007 se situace začala měnit. Čínská armáda získala nový typ rakety DF-31, která je mobilní a má kapacitu zasáhnout cíle v USA. V poslední době se ovšem situace ještě více změnila, díky modifikaci těchto čínských mezikontinentálních raket.
Na vojenské přehlídce v říjnu 2019 byla předvedena celá brigáda skládající se ze šestnácti nových a efektivnějších raket DF-41. Čína má nejméně tři takové brigády, takže návrh článku v Global Times je už asi z poloviny uskutečněn, píše Kašin.
Skutečný rozvoj čínských jaderných sil se začal dostávat do rozporu s rétorikou země od 90. let. Je jasné, že pro Čínu nyní nastala doba na dokončení změny politiky v oblasti strategických zbraní. Lepší moment si k tomu nemohla vybrat. Z USA zní na adresu Číny bezprecedentní obvinění a posiluje se přitom tlak na Peking ve vojensko-politické oblasti. Už nyní to v Číně vedlo k „sešikování se kolem vlajky“. V každém případě je nyní možné ospravedlnit změny v jaderné strategii Číny, ke kterým docházelo roky, americkou agresí. A právě v tom také spočíval smysl zmíněné publikace v novinách Global Times.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.