Květnové prezidentské volby byly odloženy a o nové datum se vedou spory. Prozatímní vládě se nevyhnuly korupční skandály.
Bolívie se snaží zvolit si nového prezidenta země od října minulého roku, kdy došlo k protestům proti volebním výsledkům a k rezignaci prezidenta Evo Moralese, píše Brendan O´Boyle pro Latin American Quarterly o situaci v Bolívii. Devastující pandemie koronaviru se nyní sloučila s politickou krizí, došlo k odložení prezidentských voleb v květnu letošního roku a zkomplikování předvolební kampaně. Co se děje v bolivijské politice?
Prezidentské volby plánované na 3. květen byly odloženy a debata o datu jejich konání se stala horkým tématem už tak rozdělené bolivijské politiky.
Bolivijský parlament, který většinově kontroluje Hnutí za socialismus bývalého prezidenta Moralese, přesunul volby na 2. srpna, což je datum, které kritizovala jako „bezohledné“ současná prozatímní prezidentka Jeanine Áñezová, i Morales tweetoval, že by datum mělo být posunuto. Volební komise země stanovila datum voleb na 6. září, ale není jasné, zda parlament pozdější datum potvrdí. Nové datum kritizuje nejen vlastní politická strana prezidentky Áñezové, ale také koaliční partner ve vládě. Kritici současné prezidentky poukazují na to, jak se Áñezová snaží krize využít k posílení svého mocenského postavení. Pozorovatelé dokonce předpokládají další možnost odkladu voleb s argumentem ochrany zdraví.
Prezidentka Áñezová získala koronavirový „stimul“ popularity. 69 % dotázaných si podle průzkumu veřejného mínění myslelo, že její řešení krize je velmi dobré. V polovině května se ale situace změnila – na veřejnost se dostala informace o předražené objednávce 170 ventilátorů, což vedlo 20. května k zatčení ministra zdravotnictví a k jeho odvolání.
Tento skandál ohrožuje volební kampaň prezidentky Áñezové, i když ta slibuje spravedlnost a vyšetření případu. Náznak korupce poškozuje reputaci prezidentky s ohledem na to, že Hnutí za socialismus bylo voliči vnímáno jako zkorumpované, průzkum po kauze ukázal propad její popularity na 46 %.
Ve spojení se současnou vládou se mluví o asi 13 korupčních a několika dalších skandálech. Ministr těžby Fernando Vásques byl odvolán na konci května v důsledku svých veřejných rasistických komentářů. Tyto skandály podle politoložky Evelyn Callapino Guarachiové zcela mění dynamiku předvolební kampaně v Bolívii.
I když byla karanténní opatření zavedena 22. března, počet onemocnění COVID-19 v Bolívii stále roste. Přestože na začátku června země zaznamenala rekordní počet úmrtí spojených s nemocí, některá města začala uvolňovat opatření. V Bolívii se testují jen 3 lidé na tisíc obyvatel. Horší čísla mají jen Mexiko a Brazílie. Zvláště se pandemie dotkla průmyslových regionů Bolívie. Mnozí analytici jsou pesimisté a nevěří ve schopnost vlády nemoc zastavit a zmínit ekonomické škody. Pokud se ovšem nepovede dostat pandemii v Bolívii pod kontrolu, poškodí to postavení Áñezové a předpokládá se, že prospěch z toho bude mít její rival, bývalý prezident země Carlos Mesa.
Moralesovo Hnutí za socialismus má ale také stále dostatečnou podporu, zejména levicových voličů, odborů a zemědělců na venkově, takže kandidát strany a bývalý ministr financí v Moralesově vládě Luis Arce má šanci v prvním kole zvítězit. Nicméně nálady proti Moralesovu Hnutí jsou v celé zemi velmi silné, míní autor, takže v druhém kole by Arce mohl ustoupit Áñezové nebo Mesovi. Bude záležet na míře sjednocení voličů, kteří stojí proti Hnutí za socialismus. V minulosti Hnutí pomáhala neschopnost politického středu a pravice spojit se. I když díky pandemii chybějí spolehlivé průzkumy veřejného mínění týkající se podpory kandidátů, mnozí pozorovatelé si všímají, že mezi hlavními protikandidáty Hnutí, tedy Áñezovou, Mesou a právníkem Luisem Fernandem Camachem, panuje napětí, které pomůže Arcemu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.