Adam Votruba se ve svém článku podíval na potenciální čísla smrtnosti nového koronaviru v Česku.
Petr Holý v článku, který publikoval týdeník Respekt, tvrdí, že smrtnost koronaviru vychází asi 0,4 %. U běžné chřipky je to 0,1 %. Je to jeden z textů, který se snaží čtenáře uklidnit tím, že smrtnost je nízká. V tomto případě tak autor činí zajímavým myšlenkovým přemetem.
Smrtnost u covidu se podle autora nedá počítat tím, že vydělím počet úmrtí počtem nemocných (běžný výpočet), neboť řada lidí, kteří mají virus, nemá příznaky a nejsou tak diagnostikováni. Proto bychom prý měli správně počítat, kolik je navíc úmrtí v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Tím bychom došli u Itálie k číslu 0,6 %, u New Yorku 0,9 % a v průměru 0,4 %.
Jak lze k takovému číslu dojít, se z článku nedozvíme a já si netroufám myšlenkové pochody autora rekonstruovat. Ze zvýšeného počtu úmrtí ovšem nelze zjistit nic, co by mi při výpočtu smrtnosti pomohlo.
Za pozornost však stojí oblíbený a často používaný argument, že řada lidí má v těle virus a nejsou nemocní. Ano, do výpočtů se smrtnosti se dostanou pouze diagnostikovaní pacienti. Nevím, proč tolik lidí se mermomocí snaží do výpočtu zahrnout i ty, u nichž nemoc nikdo nezjistil, aby mohli tvrdit, že koronavirus se moc neliší od chřipky. Copak někdo do smrtnosti chřipky počítá osoby, u nichž se toto onemocnění nediagnostikovalo? U koronaviru jsou mimoto započítáni lidé, u kterých se virus prokázal jen na základě testování. Tito lidé neměli příznaky a praktický lékař by je při běžné prohlídce za nemocné neprohlásil. Tento faktor znamená naopak to, že rizikovost u koronaviru vychází už nyní nižší, než kdybychom použili stejné metody, jaké se používají v případě chřipky.
Vypadá to, že se smrtností koronaviru se dnes doslova čaruje. Uvádějí se čísla od 0,2 % do 10 %, což je rozdíl padesátinásobný. Kdekdo se dnes snaží dokázat, že smrtnost je právě taková, že dává za pravdu tomu, co už si před tím myslel. Přitom oficiální statistické údaje českých institucí jsou věrohodné a některé si lze snadno ověřit jednoduchými výpočty. Nejsme tedy odkázáni jen na to, že každý „odborník“ hlásá něco jiného.
Co znamená smrtnost
Neškodí si zopakovat, co smrtnost je. Je to číslo, které vyjadřuje, kolik lidí zemřelo při setkání s určitým jevem (dopravní nehodou, nemocí apod.). Pokud např. sto lidí onemocní jistou chorobou a jeden z nich na ni zemře, pak je smrtnost 1 %. Je to tedy klíčové číslo pro určení rizikovosti daného jevu.
Když pominu výpočty úplně nesmyslné, zbydou v zásadě dva způsoby výpočtu, které se opakovaně používají a jimiž se dochází k odlišným výsledkům.
První typ výpočtu označím jako A. Při něm sečteme počet zemřelých na covid a počet uzdravených. Vyjde nám počet lidí, kteří už tuto nemoc prodělali a kteří se buď uzdravili, nebo jí podlehli. Počet zemřelých pak vydělíme tímto číslem.
Výpočet B postupuje tak, že vydělí počet zemřelých počtem celkově nakažených, tedy včetně těch, kteří jsou dosud ve stavu nemocných.
Druhý výpočet je chybný. Navzdory tomu je často používán. Automaticky totiž počítá aktuálně nemocné jako uzdravené, což zákonitě vede k podhodnocenému výsledku.
Proti výpočtu A se často argumentuje již zmíněným tvrzením, že nejsou podchyceny všechny případy. Tato námitka se však už netýká samotného výpočtu. Každý výpočet závisí na kvalitě zadaných čísel. Výpočet B je ovšem mylný už sám o sobě. Jestliže jsou lidé, kteří proti výpočtu A argumentují tím, že máte stejně špatná čísla, a hájí tak výpočet B, pak by mě zajímalo, kde berou víru v to, že je lepší vsadit špatná čísla do špatného vzorce.
(Jediný faktor, který může nežádoucím způsobem ovlivnit výpočet typu A, je rozdíl mezi průměrnou dobou uzdravení a průměrnou dobou, za níž pacient nemoci podlehl. Pokud bude tato doba stejná, pak vyjde smrtnost správně. Pokud bude průměrná doba, za kterou pacient nemoci podlehl, delší než průměrná doba uzdravení, pak vyjde toto číslo poněkud nadhodnocené. V opačném případě by vyšlo podhodnocené.)
Zároveň platí to, že oba výpočty dají stejné číslo v době, kdy už nikdo nebude nemocný.
Co lze očekávat
Některé země dnes nemají téměř žádné nové případy koronaviru. U nich se pak výpočtem A i B dochází k téměř stejnému výsledku. Uvedu zde příklady:
Nový Zéland – výpočet A = 1,33 %, výpočet B = 1,29 %
Austrálie – A = 3,5 %, B = 3,3 %
Tchaj-wan – A = 1,4 %, B = 1,3 %
Vietnam – údaje pro výpočet A chybí, B = 3,0 %
Tam, kde jsou počty nově nakažených vysoké, budou naopak vycházet čísla značně odlišná:
Česká republika – A = 2,2 %, B = 0,9 %
Celosvětově – A = 3,8 %, B = 2,7 %
Čísla 0,9 % a nižší, kterým mnoho lidí věří, nedávají smysl už z toho důvodu, že nejúspěšnější země z těch, které mají minimum nových případů, vykazují smrtnost minimálně 1,3 % (Nový Zéland). (Pochopitelně, odhlédneme-li od zemí, kde se epidemie vůbec nerozběhla a kde nikdo nezemřel.)
Výpočty, které mají nějakou vypovídací hodnotu, se projeví i prakticky. Předpokládáme-li, že smrtnost je 2,2 %, pak z toho lze vyvodit následující předpověď: Za 14 dní, tj. kolem 10. 11., se bude denní počet zemřelých na covid v ČR pohybovat pravděpodobně kolem hodnoty 280, celkový počet zemřelých se bude tou dobou pohybovat kolem čísla 5600. Tyto výsledky by ještě neměly být ovlivněny tím, jestli bude počet nakažených dále stoupat, nebo klesat.
Mimochodem, pokud platí pro Českou republiku smrtnost 2,2 %, pak se zdá, že počet úmrtí koreluje s počtem nově nakažených se zpožděním asi 14 dní. Pokud se v době zlomu (zastavení denního nárůstu a následný pokles) projeví toto zpoždění jako menší, pak by to znamenalo, že číslo 2,2 % bylo poněkud nadsazené.