Ilona Švihlíková glosuje včerejší neschválení nouzového stavu, které je paradoxně dárečkem ANO a všem, kteří hrají rádi ruskou ruletu.
Včerejší neschválení nouzového stavu opozicí, a především kontext tohoto neschválení (je tlak na rozvolňování za situace obrovského počtu nakažených a vysokých úmrtí poháněn skutečně většinou společnosti, nebo je dán mimo jiné i protibabišovským mediálním tlakem?), si vyžádá ještě podrobné analýzy a rozbory. Nepůjde o akademická cvičení – ale doslova o budoucnost této země.
Podívejme se podrobněji na politické dopady včerejšího rozhodnutí. Opozice se (včetně KSČM) rozhodla nepodpořit další nouzový stav. Situace v ČR není dobrá. Jistě je zajímavé přít se o to, do jaké míry je v celosvětovém kontextu vysoký počet nakažených, vytížené nemocnice a vysoký počet mrtvých dán chaotickým řízením vlády a do jaké míry nedodržováním, či přímo vysmíváním se opatřením (jak by naznačoval průzkum WHO). A do jaké míry je obojí spjato.
Zásadní ovšem v tuto chvíli je, že ztrátou nouzového stavu mizí právně účinný nástroj. Odpovědnost se přenáší na decentralizovanou úroveň, která zdaleka tak účinné nástroje nemá. Uvědomila si vůbec opozice ve své fanatické protibabišovské nenávisti, že hejtmani jsou především z jejich řad? Uvědomila si, že nyní jsou oni primárně odpovědní (za situace, kdy nemají zdaleka tak silnou manévrovací pozici jako vláda)? Opravdu si opozice myslí, že toto jí přinese politické body?
Hnutí ANO dlouhodobě zažívá oslabování ve voličských průzkumech. Představitelé opozice, včetně KSČM, dospěli k názoru, že pár měsíců před volbami Babiše takříkajíc „dorazí.“ Především změna pozice KSČM má sloužit jako „vykoupení“ za předchozí podporu – a to podporu silně pravicových opatření, jako např. zpětná vratka daně. Občané jsou v této situaci bráni jako rukojmí. Znovu platí, že „čím hůř tím líp“ – odnese to Babiš. Jenže to může být přesně naopak. Andreji Babišovi se tím neobvykle uvolňují ruce, protože je zřejmé, že právě opozice odmítla prodloužit nouzový stav, a že odpovědnost ponesou nyní (dominantně) její hejtmani. Však ti také z toho, že by nouzový stav již neměl být prodloužen, byli patřičně „nadšeni.“ Rána, která měla hnutí ANO dorazit a poslat do politického hrobu, se nakonec může stát jeho šancí na oživení.
Samostatnou kapitolou je, že otevírání obchodů, restaurací, škol, nemluvě o hospodách a barech za situace, jaká v ČR panuje, nemá ve světě obdobu. V tomto ohledu je možné, že ČR vstoupí skutečně „do dějin“ a bude se o ní jednou učit – jako o zemi, která se odhodlala jít cestou „odvážného experimentu.“ Inu, vypadá to, že se dočkáme těch otevřených fitek, restaurací a chlastaček, což se vše bude odehrávat na stále se zvětšující hromadě mrtvol spolu s lidmi s trvalým zdravotním poškozením. Jak vám ovšem poví zastánci rozvolňování, je třeba „žít“ – vždyť na plicní ventilaci přeci skončí „ti druzí.“ Ti, co mají špatnou karmu, jsou staří a neotužují se, ne? Vítejte v zemi blbounů nejapných.