Oslo, Singapur a Moskva zvládly pandemie nejlépe

Nová zpráva společnosti Ernst&Young hodnotila, jak zvládalo pandemii celkem devět světových megapolí.

Poradenská společnost Ernst&Young připravila výzkum, který sledoval dopad boje s pandemií na ekonomiku v celkem devíti velkých megapolích světa. Výzkum bere v potaz jednak efektivnost epidemiologických kroků a jednak jejich vliv na ekonomiku těchto měst. V tomto případě výzkum sledoval několik ukazatelů: hloubku ekonomického propadu v roce 2020, nezaměstnanost a smrtnost. Na prvním místě výzkumu se umístilo Oslo, na druhém Singapur a na třetím potom Moskva. Oslo i Singapur se přitom od Moskvy značně liší. Oslo je relativně menší město a Singapur je ve skutečnosti ostrovním státem.

Výzkum rozdělil města na dvě skupiny podle strategie. První se zaměřovala na strategii uzávěr, tedy striktních omezení. Sem patřila města jako Oslo, Londýn, Paříž, Singapur, Hongkong. Ve druhé skupině byla velká města, které se zaměřila na adaptivní kroky a měla tak pružnější strategii. K těmto městům patřila Moskva, New York, Madrid nebo Stockholm. Podle expertky ze společnosti Ernst & Young Olgy Archangelské byl přístup Moskvy optimální, vedl k nízké nezaměstnanosti a jen k menšímu spadu ekonomiky, zatímco úmrtnost na nemoc Covid-19 byla ve srovnání úměrná. Podle odhadů se moskevská ekonomika v roce 2020 propadla o 4 %. Menší propad zaznamenaly jenom Stockholm a také New York, a to znovu ke kontextu úmrtnosti v těchto městech. Nezaměstnanost v Moskvě byla vůbec nejnižší ze sledovaných velkých měst, činila jenom 3 %. V případě úmrtnosti se Moskva ale s lídry nevyrovnala. Nemoci zde podlehlo celkem 17 tisíc lidí, zatímco v Singapuru se jednalo o 32 lidí a v Hongkongu o 210 lidí.

Experti došli k tomu, že striktní uzávěry zachraňovaly životy. Jejich cenou byl ale ekonomický propad. Hongkong, Londýn, Singapur, Paříž a Oslo se setkaly s výrazným snížením hrubého domácího produktu, v průměru kolem 7 %. Nezaměstnanost rostla k 6 %.

V případě Moskvy hrála podle odborníků pozitivní roli podpora ekonomiky a obyvatelstva spolu s epidemiologickými kroky. Náklady z rozpočtu Moskvy vyrostly o 500 miliard rublů, které pomohly zbrzdit negativní dopady pandemie na hospodářství. Hrubý domácí produkt Moskvy se v roce 2020 snížil o 1,8 %, což je lepší, než byl roční průměr, který činil 3,1 %.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.