Lékař Michael Doubek shrnuje dosavadní léčební zkušenosti a poznatky o léčbě infekcí způsobených virem SARS-CoV-2.
Není to tak dlouho, co se i v médiích vedly vzrušené debaty, zda lze onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 vyléčit isoprinoseinem, ivermektinem, remdesivirem nebo plazmou dárců, kteří infekci překonali. Vzhledem k tomu, že se léčba onemocnění stala předmětem diskusí mimo odborné kruhy, podívejme se nyní stručně na to, jaká je potvrzená účinnost léčiv používaných v terapii infekce virem SARS-CoV-2. Z některých debat, rozhovorů a článků můžeme nabýt falešný dojem, že existuje nějaký zázračný lék, kterým se dá onemocnění vyléčit, jen ho před námi autority z jakéhosi nejasného důvodu (možná finančního, možná politického) tají.
Nechci nyní psát o možnostech testování a o epidemiologických opatřeních, která se rodí za pochodu a jeví se tedy občas více zmatečná než efektivní.
Z dlouhé řady zkoušených protivirových léků prokázaly jistou efektivitu pouze remdesivir a favipiravir.
Chlorochin a hydroxychlorochin jsou léčiva používaná velmi dlouho v léčbě malárie. Tyto látky mají účinnost v léčbě infekce SARS-CoV-2, ale v běžné praxi se většinou nepoužívají pro riziko toxicity.
K léčivům, která tlumí přemrštěnou imunitní reakci u infekce virem SARS-CoV-2 patří interferon, kortikoidy, inhibitory cytokinů nebo postupy buněčné léčby. Zejména kortikoidy jsou součástí běžných léčebných postupů.
Podávání plazmy dárců, kteří onemocnění COVID-19 prodělali, může snížit virovou nálož a zkrátit a zmírnit průběh infekce, protože plazma obsahuje protilátky proti viru. Kromě získání z plazmy dárců lze protivirové protilátky vyrobit i laboratorně a některé z nich už byly pro léčbu COVID-19 schváleny (BAMLAN, REGN-COV2).
Mimo tyto látky jistou účinnost proti infekci virem SARS-CoV-2 prokázal v menších studiích ivermektin, kolchicin, některá antibiotika nebo léky proti průjmu.
Problémem většiny léků, které jsou uvedeny výše, je fakt, že musí být nasazeny co nejdříve po začátku příznaků onemocnění, aby byly účinné. U těžkých stavů už bohužel nefungují. Na druhou stranu je není možné podávat všem osobám s lehkým průběhem infekce COVID-19, z nichž většině ustoupí příznaky i bez této léčby. Bylo by to nákladné a rovněž významně zatěžující pro zdravotnická zařízení.
Velice důležitá a zásadní je v léčbě infekce virem SARS-CoV-2 intenzivní péče, léčba kyslíkem až umělá plicní ventilace. Rovněž je důležitá prevence vniku trombóz.
Na stránkách www.clinicaltrials.gov evidujících všechny klinické studie, které probíhaly nebo probíhají, najdeme více jak dvě stě záznamů týkajících se léčby nemoci COVID-19. Jde o studie prováděné podle jasných pravidel, nikoliv o seznam dojmů, co by účinkovat mohlo. Testují se nejen nové protivirové léky, látky tlumící přemrštěnou imunitní odpověď, inhibitory receptoru pro virus, ale také například sildenafil (Viagra), léky na vysoký krevní tlak nebo vitamíny C či D.
I přes jistý pokrok v léčbě onemocnění COVID-19 je patrné, že ani zdaleka nejsou léčebné možnosti ideální. Zejména léčba kriticky nemocných je komplikovaná a dosud dostupné léky neúčinkují dobře nebo vůbec. Žádný zázračný lék prostě nemáme. O to víc bychom se měli pokusit zastavit další vlny onemocnění jinak. Největší nadějí je očkování. Očkování ale musí být trvale celosvětově dostupné a nesmí být, stejně jako ostatní léčba COVID-19, zdrojem nepřiměřeného zisku pro farmaceutický průmysl. Stále aktuální je proto i iniciativa Ne zisku (www.nezisku.cz). Nezakrývejme tedy před touto iniciativou oči, i když nyní v létě můžeme mít pocit, že je COVID-19 pryč. Vzpomeňme si na loňský rok.
Věřme vakcinaci, prokazatelně funguje. Zachránila nás už před dopady řady infekčních nemocí. Zbývá nám koneckonců ještě něco jiného? Pokud někdo ví, ať nám to netají.