Rada EU: Co se odehrává za zavřenými dveřmi? (1. část)

VSa Trendy

Organizace Corporate Europe Observatory si posvítila na jednu veřejnosti ne příliš známou záležitost, týkající se Rady Evropské unie.

Rada EU vznikla v roce 1958 a její úlohou je „tlumočit názory členských států Evropské unie, schvalovat právní předpisy EU a koordinovat politiky EU. Členy jsou ministři vlád všech zemí EU podle oblasti politiky, která je projednávána. Předsednictví se vždy na 6 měsíců ujímají na základě rotace jednotlivé země EU“, uvádí se na webu EU.

Úkoly Rady EU:

  • Na základě návrhů Evropské komise vyjednává a přijímá zákony EU společně s Evropským parlamentem.
  • Koordinuje politiky jednotlivých zemí EU.
  • Na základě pokynů Evropské rady formuje zahraniční a bezpečnostní politiku EU.
  • Uzavírá dohody mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.
  • Spolu s Evropským parlamentem přijímá roční rozpočet

Tolik základní informace k Radě EU a nyní se podívejme, co píše Corporate Europe Observatory v článku nazvaném „Business lobbies dominate secret channel to influence Council“.

***

Možná jste o pracovních skupinách Rady EU neslyšeli, ale hrají důležitou roli při přípravě postojů, které členské státy zaujímají v Radě k navrhovaným zákonům a politikám EU.

Nový výzkum organizace Corporate Europe Observatory ukazuje, jak klíčová Pracovní skupina pro konkurenceschopnost a růst nabízí privilegovaný přístup zájmům podniků, aby mohly prezentovat a diskutovat o svých požadavcích. Podnikatelské zájmy převyšují v poměru 13:1 účast odborů a nevládních organizací na těchto zasedáních, zatímco nesouhlasné hlasy s převládající ortodoxií EU o „konkurenceschopnosti“, „dokončení jednotného trhu“, „inovacích“ a „lepší regulaci“ nejsou zvány.

Za zavřenými dveřmi, s malou nebo žádnou transparentností ohledně toho, co se říká a kdo to říká, je tento tajný lobbistický kanál jistě ceněn průmyslem. Tato praxe trvá již řadu let a pravděpodobně se táhne dlouho před 30 měsíci analyzovanými v této studii. Umožňují ji vlády členských států, které předsedají Radě a které vydávají pozvánky, a celkově je třeba ji vnímat v kontextu Rady, která až příliš ochotně plní příkazy velkých podniků. Sekretariát Rady se mezitím zdá být neschopný zasáhnout: závazek z července 2019 zavést v této věci pokyny nebyl splněn.

V Radě EU existuje více než 150 pracovních skupin (Council preparatory bodies) a dalších přípravných orgánů, které vypracovávají stanoviska k politikám a navrhovaným právním předpisům, jež mají schválit ministři členských států. Úředníci z 27 členských států se účastní zasedání pracovních skupin, někdy i každý týden. Členský stát, který vykonává rotující předsednictví Rady (v současné době Slovinsko, ČR to čeká v druhé polovině roku 2022), je odpovědný za stanovení programu zasedání pracovních skupin a za jejich vedení. Je tedy na jeho rozhodnutí, zda pozve externí řečníky, či nikoli.

Tato analýza se zaměřuje na Pracovní skupinu pro konkurenceschopnost a růst (Working Party on Competitiveness and Growth), která se schází prostřednictvím podskupin pro lepší právní úpravu, průmysl, vnitřní trh a cestovní ruch. Připravuje návrhy stanovisek a rozhodnutí pro Radu ministrů členských států pro konkurenceschopnost a její současný pracovní program zahrnuje aktuální témata, jako je digitální strategie EU, průmyslová politika a různé aspekty jednotného trhu. Mezi nadcházející témata budou patřit kontroverzní plány na novou formu urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS – Investor-state dispute settlement), což jsou v podstatě právní výsady pro podniky investující v EU.

Činnost a fungování pracovních skupin Rady jsou nedostatečně kontrolovány vzhledem k tomu, že hrají klíčovou roli při vypracovávání postojů Rady k návrhům právních předpisů a při stanovování agendy EU. To odráží utajený způsob, jakým mohou pracovat: legislativní dokumenty nejsou běžně zveřejňovány a neexistuje požadavek na protokolování ani diskusí, ani postojů vyjádřených členskými státy. Tuto neprůhlednost ostře kritizoval Evropský veřejný ochránce práv, poslanci Evropského parlamentu a organizace InvestigateEurope, zatímco organizace Corporate Europe Observatory ukázala, jak jsou tyto pracovní skupiny hlavním cílem lobbistů z řad podniků. V příliš mnoha otázkách vystupují ministři a úředníci členských států jako „prostředníci“ korporátních zájmů. A jak je uvedeno níže, příležitost vystoupit na zasedání pracovní skupiny Rady jistě představuje posílení lobbistické síly korporací.

Největší korporátní lobby v Bruselu dominují

Průmyslové lobbistické skupiny mají k pracovní skupině Rady pro konkurenceschopnost a růst mnohem větší přístup než jakýkoli jiný typ externích organizací, jak je zřejmé z této tabulky. Vzhledem k tomu, že 52 z celkového počtu 80 externích řečníků pocházelo z podniků, obchodních sdružení nebo poradenských společností a pouze 4 z nevládních organizací a odborů, převažovala účast zástupců průmyslu během 30 analyzovaných měsíců nad účastí skupin veřejného zájmu v poměru 13:1.

BusinessEurope, DigitalEurope, Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC), Evropský kulatý stůl pro průmysl (ERT), Microsoft, Sanofi – to jsou jen některé ze zájmových skupin podniků, které měly ve sledovaném období privilegovaný přístup k tvůrcům politik Rady, přednášely a účastnily se diskusí v pracovní skupině. Jedná se o jedny z lobbistických skupin, které v Bruselu vynakládají nejvyšší částky, přičemž jen těchto šest skupin vykázalo v EU dohromady výdaje na lobbování ve výši více než 21 milionů eur ročně.

Jen BusinessEurope se ve sledovaném období zúčastnil jednání pracovní skupiny nejméně sedmkrát, přičemž se jednalo o deregulaci, umělé inteligenci a jednotném trhu. Ačkoli je sociálním partnerem na úrovni EU (což se někdy využívá k ospravedlnění některých jeho přístupů k rozhodovacím orgánům EU), jeho odborový protějšek, Evropská odborová konfederace, se za analyzovaných 30 měsíců zúčastnil pouze jednoho zasedání pracovní skupiny.

Zdá se, že zájmy Big Tech jsou na zasedáních pracovní skupiny dobře zastoupeny. Microsoft, Apple, Facebook a Google jsou členy BusinessEurope (která se sešla na sedmi schůzích), DigitalEurope (jedna schůze) a think tanku Centre for European Policy Studies (pět schůzí). Jednoho zasedání se zúčastnilo také Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE), které má úzké vazby na technologickou lobby. To je zvláště důležité vzhledem k tomu, že tato pracovní skupina je odpovědná za kontrolu digitální strategie EU a doprovodných právních předpisů ze strany Rady. Během šesti měsíců od poloviny prosince 2020 byl návrh Aktu o digitálních trzích a/nebo Aktu o digitálních službách projednán v podskupině pro vnitřní trh této pracovní skupiny 25krát (tabulka).

Zdá se, že tato pracovní skupina si příliš neláme hlavu s ekologickými referencemi svých hostů. Na seznamu řečníků se objevují společnosti Eurofer (výrobci oceli), Eurometaux (výrobci kovů), CEFIC (chemický průmysl), CEMBUREAU (cementářský průmysl) a Nederlandse Gasunie (společnost pro fosilní plyn).

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.