Velké technologické firmy hrají rozhodující roli v našich sociálních interakcích i ve způsobu, jakým přistupujeme k informacím.
Dnes přinášíme ukázku ze zprávy „The lobby network: Big Tech’s web of influence in the EU“, kterou zpracovaly organizace Corporate Europe Observatory a LobbyControl. Navazujeme tak na první část, která nás zavedla do světa „Big Tech“ korporací a jejich lobbistických aktivit v Evropské unii.
***
V posledních dvou desetiletích jsme byli svědky vzestupu společností poskytujících digitální služby. Velké technologické firmy se staly všudypřítomnými a hrají rozhodující roli v našich sociálních interakcích, ve způsobu, jakým přistupujeme k informacím, a ve způsobu, jakým konzumujeme. Tyto firmy se nesnaží být pouze dominantními hráči na jednom trhu, ale díky své obří monopolní síle a ovládnutí online ekosystémů se chtějí stát samotným trhem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení o plánech na utváření digitální budoucnosti EU prohlásila: „Chci, aby digitální Evropa odrážela to nejlepší z Evropy – otevřenou, spravedlivou, rozmanitou, demokratickou a sebevědomou.“ Současná situace je zcela opačná.
Technologické firmy jako Google, Facebook, Amazon, Apple a Microsoft již dávno upevnily své postavení na trhu a ovládly přední místa v žebříčku největších světových společností. Pouhá hrstka společností určuje pravidla online interakce a stále více formuje způsob našeho života. Pandemie COVID-19 jen urychlila dynamiku digitalizace a význam těchto společností. Obchodní model velkých technologických společností byl podroben tvrdé kritice kvůli své roli v šíření dezinformací a podkopávání demokratických procesů své závislosti na zneužívání osobních údajů a své obrovské tržní síle a nekalým tržním praktikám. Mezitím, jak rostla ekonomická moc velkých digitálních společností, rostla i jejich politická moc.
Digitální služby a digitální trh
Iniciativa EU se skládá ze dvou částí, zákona o digitálních službách a zákona o digitálních trzích, jejichž cílem je „vytvořit bezpečnější digitální prostor, v němž jsou chráněna základní práva všech uživatelů digitálních služeb“, a „vytvořit rovné podmínky pro podporu inovací, růstu a konkurenceschopnosti na jednotném evropském trhu i v celosvětovém měřítku“.
Corporate Europe Observatory a LobbyControl zmapovaly svět aktérů, kteří lobbují za digitální ekonomiku EU, od gigantů ze Silicon Valley po uchazeče ze Šen-čenu; od firem vytvořených online po ty, které vytvářejí infrastrukturu zajišťující chod internetu; od technologických gigantů po nováčky. A co vyšlo najevo?
- 612 společností, skupin a podnikatelských sdružení, které lobbují za politiky EU v oblasti digitální ekonomiky. Společně vynakládají na lobbování v institucích EU více než 97 milionů eur ročně. Technologické odvětví je tak podle výdajů největším lobbistickým sektorem v EU, před farmaceutickým, fosilním, finančním nebo chemickým.
- navzdory rozmanitému počtu hráčů dominuje tomuto světu hrstka firem. Pouze deset společností je zodpovědných za téměř třetinu celkových výdajů na technologické lobby: Vodafone (1 750 000 eur), IBM (1 750 000 eur), Qualcomm (1 750 000 eur), Intel (1 750 000 eur), Amazon (2 750 000 eur), Huawei (3 000 000 eur), Apple (3 500 000 eur), Microsoft (5 250 000 eur), Facebook (5 550 000 EUR) a s nejvyšším rozpočtem Google (5 750 000 eur).
- ze všech společností, které lobbují v EU v oblasti digitální politiky, má 20 % sídlo v USA, i když je pravděpodobné, že toto číslo je ještě vyšší. Méně než 1 % má sídlo v Číně nebo Hongkongu. To znamená, že čínské firmy zatím neinvestují do lobbingu v EU tak intenzivně jako jejich americké protějšky.
- Tyto obrovské rozpočty na lobbing mají významný dopad na tvůrce politik EU, kterým digitální lobbisté pravidelně klepou na dveře. Pro deset největších digitálních firem pracuje denně v Bruselu více než 140 lobbistů, kteří na prosazování svého hlasu vynakládají více než 32 milionů eur.
- Velké technologické společnosti lobbují nejen ve svůj prospěch, ale využívají také rozsáhlou síť lobbistických skupin, poradenských firem a právních kanceláří, které zastupují jejich zájmy, nemluvě o velkém počtu think tanků a dalších skupin, které jsou jimi financovány. Jen podnikatelské asociace lobbující jménem Big Tech mají rozpočet na lobbování, který daleko převyšuje rozpočet 75 % společností ze spodních pater digitálního průmyslu.
Akademička a kritička velkých technologií Shoshana Zuboffová tvrdí, že lobbování – spolu s navazováním vztahů s volenými politiky, neustálým „otáčením dveří“ (revolving door) a kampaní za kulturní a akademický vliv – působilo jako opevnění, které umožnilo, aby obchodní model postavený na porušování soukromí lidí a nespravedlivém ovládání trhu vzkvétal, aniž by byl zpochybněn.
Tak je tomu i na úrovni EU. Zdá se, že cílem velkých technologických společností a jejich zprostředkovatelů je zajistit, aby existovalo co nejméně tvrdých regulací – například těch, které se zabývají otázkami ochrany soukromí, dezinformací a narušením trhu – a zachovat tak své ziskové marže a obchodní model. Pokud se nepodaří nová pravidla zablokovat, usilují alespoň o jejich zmírnění. V posledních letech začaly tyto firmy přijímat regulaci na veřejnosti, ale za zavřenými dveřmi se jí nadále brání. Existují určité rozdíly mezi tím, co jednotlivé technologické firmy chtějí, pokud jde o politiku EU, ale přání zůstat „nezatíženy“ naléhavě potřebnými regulacemi sdílí většina velkých platforem.
Hluboké kapsy velkých technologických firem mohou také odrážet skutečnost, že toto odvětví je poměrně nové a rozvíjející se a jeho domovskou základnou není EU. Většina velkých hráčů pochází z USA. To má několik důsledků pro lobbistické úsilí tohoto odvětví v EU. Za prvé, kanály vlivu se teprve budují. Vazby na vlády nejsou tak úzké jako například mezi německou vládou a jejím národním automobilovým průmyslem. To, spolu s rostoucí kritikou obchodních praktik technologických gigantů, může začít vysvětlovat, proč se lobbing digitálního průmyslu ve velké míře spoléhá na ovlivňování veřejného mínění a na využívání třetích stran, jako jsou think tanky a právnické a ekonomické firmy, jako nástroje k tomuto účelu.
Dokončení příště.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.