Řada Macronových návrhů je podle Putinových slov „do té míry uskutečnitelná, že může být základem pro další naše společné kroky“.
8. února se v Moskvě konaly rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Skoro šestihodinový rozhovor se týkal především vztahů mezi Ruskem a NATO a bezpečnostních záruk. Pozdě v noci oba lídři uspořádali tiskovou konferenci. Paralelně s jednáním v Moskvě navštívil německý spolkový kancléř Olaf Scholz Bílý dům, kde jednal s americkým prezidentem Joe Bidenem.
Podle ruských expertů, které citují noviny Vědomosti, se pokusili představitelé dvou hlavních zemí EU a NATO působit v současné krizi jako prostředníci mezi USA a Ruskem.
Macron vyhlížel jednání v Moskvě optimisticky, ruská strana byla opatrně skeptická a bez očekávání zvratu. Putin se k Macronově návštěvě a společnému jednání vyjádřil následovně: „Navzdory problémům považoval pan prezident [Macron] za nutné přijít a vyměnit si názory na to, jak bychom měli postupovat. Řada jeho myšlenek a návrhů, o nichž je zatím předčasné hovořit, je podle mého názoru uskutečnitelná a může být základem pro další naše společné kroky.“ Putin dodal, že bude sledovat Macronovu návštěvu v Kyjevě a po jejím skončení si s Macronem znovu zatelefonují. Putin opět zdůraznil, že ukrajinská strana nedodržuje minské dohody včetně tzv. Steinmaierovy formule, která požaduje, aby se na separatisty ovládaných územích konaly volby podle ukrajinské legislativy a pod dohledem OBSE. Pokud OBSE usoudí, že hlasování bylo svobodné a spravedlivé, měl by být iniciován zvláštní samosprávný status pro tato území a Ukrajině vrácena kontrola nad její nejvýchodnější hranicí.
Příští dny budou rozhodující
Prezident Macron po jednání řekl: „Je nutné najít nové mechanismy, které by zajistily stabilitu. My [s Putinem] jsme se snažili najít body, kde se naše pozice sbližují. V příštích dnech a týdnech to musí být potvrzeno. Nyní záleží na konzultacích se Spojenými státy, NATO, Evropany a na našem setkání s prezidentem Zelenským. Příští dny budou rozhodující.“
Když francouzský prezident hovořil o bezpečnostních zárukách v Evropě, potvrdil, že téma „vznesl přímo“ v rozhovoru s Putinem, přičemž „respektoval jak zájmy všech našich evropských bratrů, tak požadavky našeho souseda a přítele, Ruska“.
Vyjádřil též znepokojení nad návrhem nové ústavy Běloruska, který vylučuje nejaderný status země, a nad prohlášením běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o připravenosti nasadit jaderné zbraně, dodal však, že „prezident Putin mě ale v tomto ohledu uklidnil“.
Ohledně společné bezpečnosti v Evropě francouzský prezident řekl: „Společně musíme vybudovat bezpečnostní záruky pro členské státy EU i státy regionu – Ukrajinu, Gruzii, Rusko. Vedli jsme rozhovor, který umožnil vypracovat řadu návrhů. Existují styčné body mezi postoji Francie a Ruska, NATO i Spojených států. Budeme pokračovat v jednáních se všemi, abychom tyto nové záruky míru a bezpečnosti vybudovali. Rusko o ně žádá už dlouho: záruky týkající se konvenčního vyzbrojování, transparentnosti protiraketové obrany a raket středního a krátkého doletu. Tyto požadavky jsou v souladu s tím, co formulují evropské státy.“ V souvislosti s nadcházející návštěvou Kyjeva hovořil Macron také na téma ukrajinského urovnání a poznamenal, že pracuje v koordinaci s kancléřem Scholzem. Rusko a EU podle Macrona potřebují vyřešit problém Ukrajiny, aby se jejich vztahy mohly posunout.
Francie a Německo jsou prostředníky, ale jde jim o status
Ruský odborník Pavel Timofejev řekl Vědomostem, že je nepochybné, že se Francie a Německo, každá země z vlastního úhlu pohledu, snaží stimulovat dialog a jednání mezi USA a Ruskem. Kromě toho se Macron pokusil přivézt do Moskvy evropský pohled na věc a naznačit, co by mohlo Rusko pro Evropu udělat v otázkách bezpečnosti. Podle experta „EU potřebuje urovnat konflikt s Ukrajinou na jejích východních hranicích. Bez toho nemůže tvrdit, že je skutečným globálním hráčem a centrem moci, ani vyvažovat americký a čínský vliv.“
Podle jiného ruského odborníka na mezinárodní vztahy Artema Sokolova vyznívají Macronovy a Scholzovy kroky poněkud improvizovaně, jsou motivovány snahou o uchování prestiže a demonstrují status. Ve skutečnosti totiž není společný postoj Evropské unie vůči Ukrajině viditelný, spíše se jasně ukazují rozpory, říká Sokolov. Timofejev navíc připomíná, že Macron jedná i pod tlakem nadcházejících prezidentských voleb ve Francii – nějaký zahraničněpolitický průlom by se mu opravdu hodil.
Macron: Šlápl jsem na brzdu
Macron později v rozhovoru pro televizní stanici VMF prohlásil, že jeho návštěva umožnila zabránit eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou: „Pro mě to byla otázka šlápnutí na brzdu, aby se zabránilo eskalaci a otevřely se nové vyhlídky. Toho bylo dosaženo. Francie si vybudovala důvěru.“
Noviny Financial Times po jednání v Moskvě napsaly: „Podle představitelů Francie bylo dosaženo dohody, že nebudou podnikány nové vojenské iniciativy a bude veden široký dialog o rozmístění ruských vojsk. Dohoda může zahrnovat i stažení ruských sil z Běloruska po ukončení rozsáhlých společných cvičení, kterých se účastní kontingent asi 30 000 lidí. Umožní také další jednání a je předpokladem strukturovaného dialogu o kolektivní bezpečnosti.“ Putin ani Macron ale na tiskové konferenci po jednání o takových slibech nehovořili.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Putin a Macron sice „jsou připraveni pokračovat v rozhovoru“ o francouzských návrzích, ale diskuse „ještě zcela nerozptýlily obavy Moskvy“, neboť „všechny tyto otázky vyžadují souhlas spojenců Francie v EU a NATO, především Spojených států. Je příliš brzy hovořit o čemkoliv jiném.“
Ohledně informací novin Financial Times Peskov řekl : „Pokud jste pozorně sledovali situaci, nikdo nikdy neřekl, že ruské jednotky zůstanou na území Běloruska. Tak tomu nikdy nebylo. Je to otázka spojeneckých cvičení a přirozeně se předpokládá, že po těchto cvičeních se vojáci vrací na svá trvalá místa nasazení.“ A pokračoval: „Samozřejmě, Financial Times situaci popsaly chybně, protože za daných okolností nemohly Moskva a Paříž uzavřít žádné dohody. Je to prostě nemožné. Francie je jak členem EU, tak předsednickou zemí EU, Francie je i členem NATO, nemá však vedoucí postavení. Vedení tohoto bloku patří úplně jiné zemi. O jakých dohodách tedy můžeme mluvit? Noviny to prostě napsaly nesprávně.“
Francouzský prezident a jeho delegace se po noční tiskové konferenci a následujícím asi 20minutovém rozhovoru s Vladimirem Putinem rozhodli přespat v nejmenovaném moskevském hotelu. Macron zamířil 8. února na jednání do Kyjeva, kde se měl sejít s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.