Do Česka se vrací minulost

Adam Votruba upozorňuje na to, že se do Česka, zdá se, vrací nechvalně známé metody z minulosti…

V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině došlo k zablokování zhruba dvou desítek webových stránek, které jsou označovány jako proruské dezinformační weby. V pátek 25. 2. nejprve oznámila média zablokování osmi internetových stránek v České republice O blokaci čtrnácti dalších zažádalo armádní Národní centrum kybernetických operací (NCKO).

Zdá se, že o blokaci webů rozhodlo sdružení CZ.NIC, které spravuje doménu cz. Jeho šéf Ondřej Filip se odvolává na konzultace s bezpečnostními složkami státu. Údajně se jeho organizace obrátila na vládu s dotazem, zda mohou v nastalé situaci nějak pomoci.

Celkem se uvažovalo o zablokování 22 stránek, ne všechny však byly o víkendu mimo provoz. Zablokování ušly ty, které nemají českou doménu (cz.sputniknews.com). K těm zrušeným patří aeronet.cz , Novarepublika.cz, Pravyprostor.cz, Protiproud.cz aj.

Tento krok je mimořádně kontroverzní. Kriticky se ke zvolenému postupu vyjádřil například novinář Jindřich Šídlo: „Stát může ve výjimečný situaci omezit svobodu slova, ale musí to mít jasný pravidla a nemůže to nechat udělat soukromý sdružení.“

Společnost by si měla vyjasnit, kde je hranice mezi dezinformací a omylem nebo odlišným názorem. Obvinit někoho ze šíření dezinformací předpokládá důkaz, že dotyčný skutečně záměrně šíří dezinformace. Je rozdíl mezi propagandistickým médiem financovaným cizí vládou a amatérským blogerem se sklonem věřit konspiračním teoriím.

Za povšimnutí stojí, že proruskost patrně nebyla jediným kritériem výběru. Například Pravý prostor ve většině článků odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu (mj. zde byl přetištěn v plném znění projev prezidenta Miloše Zemana). Do hledáčku se tento pravicový web dostal patrně spíše kvůli protimigračním, protiislámským a protievropským postojům.

Provozovatelem dalšího zrušeného webu Nová republika je europoslanec za SPD Ivan David. Nabízí se otázka, jestli je zrovna dobrou vizitkou demokracie, když může být ze dne na den umlčeno médium spojené s opoziční stranou. Ivan David sice opakovaně prezentoval proruské názory, avšak o tom, že by skutečně vědomě šířil dezinformace, se právně doložené důkazy budou hledat těžko.

Moje zkušenost s údajnými dezinformačními weby je poměrně malá, přesto mohu říci, že se zde bylo možno setkat také s informacemi, které hlavní proud ignoroval a které se při bližším přezkoumání ukázaly jako pravdivé – resp. doložitelné ze seriózních zahraničních zdrojů.

Zajímavé je, že např. existenci tzv. no-go zón označovaly weby bojující proti dezinformacím několik let za lež, pak jejich existenci fakticky přiznal jinými slovy francouzský prezident Emmanuel Macron (ve Francii se obvykle používá jiný výraz – citlivé čtvrti či znevýhodněné čtvrti). U nás je před parlamentními volbami zmínil předseda Pirátů Ivan Bartoš, aniž by byl obviněn neziskovými weby ze šíření dezinformací.

Pokud vůbec má fungovat cenzura, pak je nutné, aby za ni byla zodpovědná vláda a aby měla odvahu se přiznat k tomu, že provádí cenzuru. Její postup by měl být navíc transparentní. Měla by například zastavení webu pravomocně nařídit. Také stávající praxe, kdy o tom, co je dezinformační web, rozhodují neziskové organizace a poté jejich hodnocení přebírají veřejnoprávní média, politici i státní úřady, je nepřijatelná.

Pro srovnání můžeme zmínit, že rakouská a prvorepubliková cenzura mohla zakázat zveřejnění článku, zpravidla však nekonfiskovala celé číslo a vzhledem k tehdejším technickým možnostem neměla už vůbec šanci znepřístupnit ze dne na den všechny ročníky daného periodika s celým jejich obsahem.

Možná by stálo za to se zastat nyní i webů, s nimiž třeba nesouhlasíme. Vzniká tu totiž precedens, který potenciálně zužuje svobodu slova pro nás všechny. Je jasné, že tomuto kroku napomohla celková atmosféra kampaně proti dezinformacím, vedená Evropskou unií a některými médii.

Je přitom komické, že razantní cenzurní zásah přinejmenším potichu posvětila vláda stran, které založily svou volební kampaň na tom, že zachraňují liberální demokracii před Babišem. Alespoň nyní víme, čím se liší správná liberálně demokratická vláda od té „autokratické“ Babišovy. Jakousi ironií dějin je pak to, že akt unikátního umlčení nepohodlných webů se odehrál v den výročí Vítězného února.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.