Náhorní Karabach je sporným územím a rozbuškou již po mnoho let. Nyní tamní konflikt opět eskaloval, jedna země viní druhou a Arménie se pokouší hledat zastání v Rusku.
Letos v srpnu nastaly v regionu nové problémy, které ani v září neutichají. Další porušení příměří, nové boje mezi Arménií a Ázerbajdžánem, nové oběti. Letitý spor mající kořeny hluboko v minulosti a samozvaná republika, jejíž autonomii nikdo neuznává. Konflikt poprvé vypukl na konci 80. let, kdy byly obě strany pod sovětskou nadvládou. Arménské síly tehdy dobyly části území poblíž Náhorního Karabachu – dlouho mezinárodně uznávaného jako území Ázerbájdžánu, ačkoliv s velkou arménskou populací. V následném konfliktu zemřelo asi 30 000 lidí. Ázerbájdžán podporovaný Tureckem tato území znovu získal v bojích v roce 2020, které skončily Ruskem zprostředkovaným příměřím a tisíce obyvatel se vrátily do domovů, odkud uprchli. V šestitýdenní válce přišlo o život více než 6500 lidí. Vedoucí představitelé obou zemí se od té doby několikrát setkali, aby uzavřeli smlouvu, jejímž cílem je nastolit trvalý mír, zatím se ovšem stále nedaří.
Každá ze zemí pak považuje za viníka tu druhou. Arménské ministerstvo prohlašuje, že Ázerbájdžán zahájil „intenzivní ostřelování“ arménských vojenských pozic ve směru na města Goris, Sok a Jermuk v úterý v 00:05 (20:05 GMT). Ázerbájdžánští vojáci podle něj pro útok použili bezpilotní letouny, dělostřelectvo a velkorážné střelné zbraně. „Arménské ozbrojené síly zahájily přiměřenou reakci,“ dodali zástupci Arménie. I Ázerbájdžán hlásí ztráty mezi svými vojáky po rozsáhlých pohraničních střetech. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany obvinilo Arménii z „rozsáhlých podvratných činů“ poblíž okresů Dashkesan, Kelbajar a Lachin na hranici a dodalo, že jejich armádní pozice se dostaly pod palbu, včetně zákopových minometů. Podle ázerbájdžánských médií se obě země v pondělí dohodly na příměří, které vstoupilo v platnost v 9:00 místního času (0500 GMT), brzy poté ale bylo porušeno.
Arménie o situaci intenzivně jedná s Ruskem. Představitelé Jerevanu uvedli, že se země se dohodly na společných krocích ke stabilizaci situace podél arménských hranic s Ázerbájdžánem. Arménský ministr obrany Suren Papikjan řekl, že v úterý hovořil s ruským protějškem Sergejem Šojgu a oba „souhlasili s přijetím nezbytných kroků ke stabilizaci situace“. Rusko je klíčovým zprostředkovatelem moci v regionu a spojencem Arménie prostřednictvím Moskvou vedené Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. K situaci se vyjádřily i další země. Spojené státy prostřednictvím ministra zahraničí Antonyho Blinkena uvedly, že jsou hluboce znepokojeny zprávami o útocích a že nemůže existovat žádné vojenské řešení konfliktu. „Naléhavě vyzýváme k okamžitému ukončení jakéhokoli vojenského nepřátelství.“ Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu pak prohlásil, že „Arménie by měla přestat s provokacemi a místo toho se zaměřit na mírová jednání a spolupráci s Ázerbájdžánem“.
Arménský premiér Nikol Pašinjan odsoudil „provokativní, agresivní akce“ ázerbájdžánských ozbrojených sil a vyzval k „adekvátní reakci mezinárodního společenství“. V průběhu tohoto úterý vedl telefonáty postupně s řadou čelních představitelů světa, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Ten tvrdí, že EU je „připravena vyvinout úsilí, aby zabránila další eskalaci“ a doplnil, že „neexistuje žádná alternativa k míru a stabilitě v regionu“.