V Pafosu na Kypru se nedávno konalo 4. zasedání ministrů vnitra a migrace summitu MED5 (Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Malta). Cílem jednání byla optimální koordinace postojů skupiny pěti členských států EU k novému Evropskému paktu o migraci a azylu.
Alarmující nárůst migračního proudu do Evropy dělá vrásky mnoha politikům (přituhuje i v ČR), avšak první na ráně jsou zejména přímořské státy.
Kyperský ministr vnitra Nicos Nouris prohlásil, že by blok měl zvážit úpravu mechanismu podávání žádostí o azyl mimo EU, a to buď v zemích původu, nebo tranzitu migrantů „a v každém případě před jejich příchodem na evropské území“.
Během summitu ministři MED5 potvrdili svůj postoj k zavedení účinného povinného mechanismu solidarity, který bude řešit potřeby a neúměrný tlak, jemuž tyto země čelí. „Skupina MED5 na tomto postoji trvá, neboť se domnívá, že provádění solidarity na dobrovolné bázi nemůže účinně přispět zejména členským státům v přední linii,“ řekl Nouris.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici CyBC Nouris uvedl, že většinu problémů týkajících se rostoucího migračního proudu na Kypr lze spojit s instrumentalizací nelegálních migrantů ze strany Turecka, kteří nakonec končí na ostrově a v Řecku.
„Asi šest procent obyvatel Kypru tvoří nelegální migranti a žadatelé o azyl,“ řekl Nouris. „Je to extrémně vysoké procento. Mluvíme o 50 000 lidech a naše přijímací střediska se dusí. Máme velmi omezené zdroje a prostor.“
Nouris poté pochválil Evropskou unii za to, že Kypru v posledních čtyřech letech přidělila 117 milionů eur na řešení migračního přílivu, ale dodal, že kyperští daňoví poplatníci museli na řešení tohoto problému zaplatit dalších 188 milionů eur.
„V neposlední řadě je tu otázka bezpečnosti. Údaje zveřejněné policií říkají, že na 73 % závažných trestných činů na Kypru se podílí alespoň jeden cizinec. A tímto cizincem je obvykle nelegální migrant. „Situace je pro nás nesmírně těžká, takhle to dál nejde,“ dodal.
Lepší ochrana vnějších hranic
V záverečném prohlášení účastníci MED5 kromě jiného uvedli, že očekávají, „že Evropská komise a ostatní členské státy náležitě zohlední specifika, která vyplývají ze zeměpisných podmínek a geopolitického vývoje ve vztahu k členským státům v první linii, včetně dopadu námořních hranic, vylodění a záchranných operací“. Rovněž by podle nich „měl by být kladen větší důraz na správu hranic na vnějších hranicích Unie, a to prostřednictvím posíleného předhraničního dohledu na všech migračních trasách a předcházení nelegálnímu překračování hranic. EU musí zůstat důsledná vůči všem svým partnerům a investovat do rozvoje významných a dlouhodobých partnerství, zejména s klíčovými zeměmi původu a tranzitu, aby s nimi mohla spolupracovat při předcházení nelegálním migračním tokům a provozovat účinné navracení těch státních příslušníků, kteří již nesplňují podmínky pobytu v členských státech.“
Aktuální situace z pohledu ministrů vnitra EU
Ministr vnitra Vít Rakušan předsedal v pátek 14. října jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, která se zaměřila na migraci do EU.
Ministři se věnovali zhodnocení celkové situace v Schengenském prostoru a současné migrační situaci a jejím dopadům na vnější hranice EU. Ministři tak na návrh českého předsednictví schválili řadu konkrétních doporučení a zavázali se k jejich plnění. „Naším cílem je snížit příliv nelegální migrace a zamezit činnosti převaděčských struktur, které na situaci a migrantech samotných parazitují,“ řekl v úvodu ministr vnitra Vít Rakušan. V rámci Schengenské rady mimo jiné ministři odsouhlasili závěry k Evropské integrované správě hranic. To by mělo pomoci se lépe připravit na budoucí výzvy.
Ministři dále jednali o situaci podél západobalkánské migrační trasy. Ta je nyní hlavní trasou pro nelegální migraci do EU. Důvodem nárůstu nelegální migrace jsou především rozdílně nastavená vízová pravidla pro občany třetích zemí ze strany řady zemí západního Balkánu. „S unijními ministry jsme se shodli na konkrétních opatřeních, které budeme v následujících týdnech zavádět. Jde především o pokračování maximálního diplomatického tlaku na země západního Balkánu, aby změnili svou liberální vízovou politiku v souladu s EU. Pokud se situace nezlepší, musíme zvážit razantnější kroky,“ sdělil Vít Rakušan.
Psali jsme: