Rakousko posiluje kampaň proti migraci

VSa Zprávy

Rakouský ministr vnitra Karner chce kampaní odradit potenciální migranty a bojovat proti převaděčství. Podle něj je azylový systém téměř na hranici svých možností.

„Jen od ledna do července 2022 bylo v Rakousku podáno asi 42 000 žádostí o azyl, mimo jiné lidmi z Indie, Tuniska a Pákistánu – z těchto zemí nemají šanci azyl získat,“ uvedl ministr vnitra Gerhard Karner z Rakouské lidové strany (ÖVP) na tiskové konferenci Mýty o migraci 23. srpna 2022 ve Vídni. „Dosáhli jsme bodu zlomu našeho systému – je třeba přijmout řadu opatření, aby náš azylový systém zůstal důvěryhodný. Musíme jasně rozlišovat mezi legálním přistěhovalectvím a azylem a azyl by měl být udělen pouze těm lidem, kteří potřebují ochranu.“

Rakousko se proto zaměřuje na boj proti nelegální migraci. V letošním roce již policie v rámci boje proti pašování zadržela více než 340 pašeráků. Kromě toho bylo v Rakousku do července 2022 provedeno přibližně 15 000 zrychlených řízení. Ve stejném období došlo také k více než 6 000 repatriací. Svou roli však hraje i EU. „Evropská komise musí stanovit priority pro repatriační dohody, zlepšit ochranu vnějších hranic a do evropských předpisů začlenit například zkušenosti Dánska a Velké Británie s azylovým řízením ve třetích zemích,“ řekl Karner.

Informační ofenziva na Googlu, Facebooku a Instagramu

Zároveň uvedl, že je důležité zakročit proti reklamním opatřením zločineckých gangů. „Proti lžím obchodníků s lidmi musíme bojovat antimarketingem. Ti na válku na Ukrajině rychle zareagovali svým marketingem, který říká, že Evropa je otevřená migrantům.“ Ministerstvo vnitra umisťuje reklamy na Googlu, Facebooku a Instagramu. Adresáty jsou mladí lidé v zemích, kde je šance na získání azylu malá nebo žádná: Maroko, Tunisko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Libanon, Pákistán a Indie. Potenciální migranti mají být ve svých národních jazycích varováni, že „riskují své životy a nemají šanci získat azyl“.

Gerald Tatzgern ze Spolkového kriminálního úřadu zdůraznil, že kampaň je důležitá pro informování potenciálních migrantů. Řekl, že pašeráci nepomáhají lidem utéct, ale vydělávají na jejich utrpení. Dodal, že překupníci na Telegramu inzerují hlavně fotografie z plavby na lodích, ale skutečnost je jiná. Proto budou v Srbsku a Maďarsku podniknuty další policejní kroky v boji proti brutálním pašerákům.

Ovšem někteří jsou vůči kampani skeptičtí. Například Ewa Ernst-Dziedzicová ze Strany zelených říká: „Musíme vytvořit legální únikové cesty. Zelení a lidovci se na tom dohodli ve vládním programu a dávají lidem možnost požádat o pracovní vízum, protože Evropa potřebuje pracovníky. „V Evropě máme nedostatek pracovních sil. Jinými slovy, myslím si, že je efektivnější spolupracovat se zeměmi, odkud chtějí lidé vyrazit, než vytvářet tuto nelidskou situaci na našich vnějších hranicích a spouštět online kampaně s propagandistickou odstrašující politikou, která podle mého názoru bude mít malý efekt,“ tvrdí poslankyně.

Podívejme se nyní na aktuální čísla o nelegální migraci, jak o nich informovala agentura Frontex.

Zvýšený počet přechodů ve středním Středomoří

V prvních sedmi měsících letošního roku bylo podle předběžných výpočtů zaznamenáno přibližně 155 090 nelegálních vstupů do Evropské unie. To představuje nárůst o 86 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

V červenci členské státy EU zaznamenaly přibližně 34 570 nelegálních přechodů, což je o 63 % více než ve stejném měsíci roku 2021.

Nejaktivnější migrační trasou do EU je i nadále západní Balkán. Vysoký tlak zůstává také na trase přes centrální Středomoří, kde příchozí denně zatěžují přijímací kapacity v Itálii.

Na trase přes centrální Středomoří zaznamenala agentura Frontex 42 549 nelegálních překročení hranic, což je o 44 % více než za prvních sedm měsíců roku 2021.

Na trase přes centrální Středomoří bylo v červenci zaznamenáno zhruba 14 800 nelegálních překročení hranic, což je o 60 % více než ve stejném měsíci roku 2021. Přestože v červenci byli na této trase nejčastěji registrovanou státní příslušností Tunisané (30 %), celkově Egypťané v roce 2022 mírně převyšovali Tunisany. Počet Egypťanů zjištěných na této trase roste; odjíždějí především z Libye a pomáhá jim k tomu trestná činnost převaděčů.

Na západobalkánskou trasu připadala polovina všech odhalených případů – 70 770 nelegálních přechodů, což je téměř třikrát více než ve stejném období loňského roku. Mezi hlavní národnosti na této trase patřili migranti ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka.

Na východní středomořské trase zůstal počet odhalení vysoký – 22 601 příchozích (více než dvojnásobek oproti loňskému roku). Počet příjezdů na Kypr tvořil více než polovinu celkového počtu detekcí. Nejvíce migrantů pocházelo ze Sýrie, Nigérie a Konga (Kinshasa).

Počet nelegálních migrantů, kteří se snaží překonat kanál La Manche směrem do Spojeného království na malých člunech, zůstal vysoký – zhruba 28 000 detekcí, včetně pokusů i překonání, což představuje 55% nárůst oproti stejnému období v roce 2021.

A jaká je situace v ČR?

Nedávné cvičení „Morava“ ukázalo, že počet cizinců, jejichž snahou je „projet“ přes naše území do jiného členského státu EU, zejména do Německa, je enormně vysoký. Během cvičení, které trvalo 48 hodin, policisté zajistili 277 nelegálních migrantů, převážně ze Sýrie. Často se jednalo o velké, až 40členné skupiny mladých mužů, ve věku 18 až 25 let, výjimečně šlo o ženy a děti.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.