Volby na západním Balkánu: Změny nebudou, ale Rusko upevnilo pozici v Srbsku

Balkánské zápisky se věnují přehledně volební a povolební krajině v celém regionu západního Balkánu.

Začněme od severu, kde ve Slovinsku se rozhoduje, kdo bude prezidentem, když Borut Pahor již nemůže potřetí nastoupit do funkce. Kdo zvítězí z dvojice mezi představitelem pravicové Slovinské demokratické strany – SDS Anže Logarem (33,96 % hlasů) a nezávislou kandidátkou Natašou Pirc Musarovou (26,87 %)?

Ve své podstatě je to jedno. Slovinsko stejně jako u nás je řízeno politikou vlády. Zatím má větší naději Logar, který je bývalým ministrem zahraničí Jančovy vlády. Do druhého kola nepostoupil europoslanec levicový kandidát Milan Brglez (15,41 %). Slovinsko si v těchto prezidentských volbách užívá nedávnou jarní změnu vlády. V parlamentních volbách prohrál výrazný pravicový konzervativní představitel Janez Janša, svými názory blízký Orbánovi. V dubnu zvítězil Robert Golob, předseda nové strany Hnutí Svoboda. Je to ojedinělá evropská situace, kdy se moci ujala levice sdružující od dělníků až po intelektuály s programem uvolnit místo novému nezatíženému středovému týmu a vybudovat jakousi novou tvář politiky. Je však těžké bojovat se silným politickým dědictvím pravicového Janeze Janši, jehož lidé jsou všemožně zakotvení a všemožně ovlivňují stále mínění lidí. O tom svědčí nyní prezidentské volby, kde Milan Brglez (koalice Gibanja Svoboda a socialisté) prohrál. Premiér Golob tvrdí, že Brglezův výsledek není porážkou Hnutí svoboda. „Prohrou vládnoucí koalice by bylo, kdyby druhé kolo vyhrál kandidát SDS Anže Logar. Ale to se nestane,“ dodal Golob a hodlá udělat vše pro vítězství protikandidátky Musarové. K tomu se přidala ministryně zahraničí a předsedkyně Sociálně demokratické strany Tanja Fajonová: „Určitě podpoříme kandidáta, který přijde z levého středu. Určitě ne někoho, kdo reprezentuje temné síly Slovinska.“

Chorvatsko

Jižního souseda Chorvatsko bychom mohli tentokrát vynechat, neboť se zde žádné volby nekonaly. Aby nebylo zcela v autu, napišme, že žije stálými problémy se srbským sousedem. Příkladem je Vukovar se srbskou menšinou, kde se dokola řeší výuka ve školách zda v srbštině nebo chorvatštině. Existují tři modely A, B a C, zda výuka je plně v srbštině nebo je částečná. Ještě v roce 2014 Norsko darovalo Vukovaru 1,3 milionů euro na vybudování interkulturní školy. Z projektu sešlo a Chorvatsko raději vrátilo peníze Norsku zpět, než aby problém řešilo.

Bosna a Hercegovina

Bosenští občané pro změnu řeší problém po všeobecných volbách, když dosavadní vládnoucí bosenská strana SDA (Stranka demokratske akcije), kterou dlouhá léta vedl Bakir Izetbegović ztratila většinu hlasů. Otázka je, kdo povede Bosňáky – rozuměj muslimské obyvatelstvo. Ukazuje se, že náhradním řešením by mohl být z nouze Chorvat Željko Komšić. V čaršiji (obchodní centrum města) se šušká, že má podporu starých bosňáckých struktur jako jsou Silajdžić nebo Alispahi. Navíc si Bosňáky získal, že se postavil proti snahám „protektora“ Christiana Schmidta na poslední chvíli při volbách protěžovat Chorvaty. V Republice srbské se sice přepočítávají volební lístky, ale je jasné, že Dodik zvítězí. Tím se zdá, že v Bosně bude i nadále panovat rusko-západní rovnováha sil.

Srbsko

V Srbsku, kde konečně půl roku po volbách se dnes ustanovila vláda se jazýček vah vychýlil ve prospěch Ruska. Premiérkou je nadále Ana Brnabićová. Z vlády vypadla s dalšími jedenácti ministry Zorana Mihajlovićová, o které se říkalo, že tvoří Vučićovi západní oporu. Je to ministryně, která otevřeně o Rusku uvedla, že vede na Ukrajině dobyvačnou válku. Místo ní do vlády naopak nastupuje Danica Grujičićová, o které se říká, že je proruská a obhajovala politiku Miloševiće. Významně se komentuje vyhazov Nebojši Stefanoviće ministra obrany a bývalého ministra vnitra, který se kvůli šetření korupce a odposlechům dostal do konfliktu s prezidentem Vučićem. Ministr vnitra Aleksandar Vulin se stává šéfem významné Bezpečnostně informační agentury. Opoziční média komentují složení nové vlády jako významný signál Moskvě.

Černá Hora

Nakonec se zmiňme o Černé Hoře, kde po místních volbách ve 14 obcích dochází k významné změně. Konečně premiérovi Dritanovi Abazovićovi předsedovi strany URA se v jeho několikaměsíčním tažení podařilo zlikvidovat vliv černohorské Demokratické strany socialistů – DPS. Prohráli zejména v hlavním městě Podgorici. Předsedou této strany a prezidentem země je Milo Djukanović. Pozorovatelé tvrdí, že volby byly generálkou před parlamentními volbami v roce 2024. Kdo sleduje dění v Černé Hoře dobře ví, že situace je v této malé zemi nepřehledná a jako na houpačce. Svědčí o tom například dění v Kotoru kolem pamětní desky připomínající tábor Morinj. Zde během války v Chorvatsku Jugoslávská lidová armáda shromažďovala chorvatské zajatce. Letos 10. října zde byla slavnostně odkryta pamětní deska za účasti chorvatského ministra zahraničí Gordana Grliće Radmana a černohorského protějšku Ranko Krivokapiće. Uběhlo čtrnáct dní, je po volbách a dnes se má tato deska demontovat. Proběhlé lokální volby rázem změnili politickou atmosféru v Černé Hoře. Na ulicích se slaví a je slyšet výkřiky: „Veseli se srpski rode!“

Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.