Jaromír Janda vysvětluje některé aspekty fungování energetického trhu – například mechanismus stanovení cen či důvody současného poklesu cen zemního plynu.
O energiích a energetice dnes slyšíme ze všech stran od rána do večera. Dokazuje to, jak zásadní téma v dnešní době dostatek energií (samozřejmě za odpovídající, a tedy dostupné ceny pro naši současnou společnost) je. Odborníků na energetiku je dnes více než dostatku energií samotných a ne všechna vyjádření a komentáře, kterých se nám od těchto některý odborníků dostane, má smysl brát vážně.
Alexander Tomský to ve svém komentáři vyjádřil hezky. „Internet jako převratný vynález vedle seriózních informací, zpráv a názorů poskytuje fantastickou příležitost ignorantům, aby se vyjadřovali ke všemu, co je napadne. Výsledkem jsou miliony omylů, chyb a bludů, nepřesností, přehánění a překrucování, nemluvě o lidech, jimž umožňuje beztrestně lhát.“
K současnému stavu v energetice (a jak jsme se do něj dostali) jsme již psali mnohé a předkládali možná řešení, dokud byl čas. Bohužel, přesto všechno jsme dnes v situaci v jaké jsme. Příkladem může být situace kolem plynu a naše plná závislost na spotovém trhu. Stát kritizuje nezajištění dodávek u některých dodavatelů energií viz příklad Bohemia Energy, ale sám se chová naprosto stejně, když nemáme zajištěné žádné dlouhodobé kontrakty na plyn. Plná závislost jen na spotovém trhu je v případě strategických komodit, jako je právě např. plyn, jednoznačně špatně a že trh s energiemi selhává a neplní svou funkci je dlouhodobě známo. I když je třeba říci, že to není ani tak vinou trhu samotného, jako spíše nekonečnými, nekompetentními a zcestnými zásahy evropské byrokracie a různých nápadů v návaznosti na Green Deal a podobná dobrodružství.
K zamyšlení nad současným trhem energií nabídneme jen určité body a každý ať si sám posoudí a porovná s dalšími komentáři různých odborníků.
Prvním bude mechanismus stanovení cen na trhu s elektrickou energií. O tom, že cena elektrické energie roste, protože je jí nedostatek, není nic jiného než fungování trhu a již jsme rozebírali. Nedostatek elektrické energie „doháníme“ výrobou v plynových elektrárnách. Proto se právě plynové elektrárny stávají tzv. závěrnými a to přesto, že jsou nejdražší. Trh a jeho rovnováha funguje na základě vstupů tedy nabídky a poptávky, otázkou ovšem je právě výše/úroveň oné nabídky a poptávky. Poptávka v případě energií bude spíše stabilní, zkrátka jde o základní komoditu. Naproti tomu nabídku lze omezit snadno – ať záměrně anebo na základě např. snížení výroby jako v případě francouzských jaderných bloků toto léto. Pokud máte dostatečnou tržní sílu a na trhu nabídnete jen omezené množství komodity, tak cena dané komodity prostě poroste. Jako příklad lze uvést omezování těžby a vývozu ropy organizací zemí vyvážejících ropu OPEC. Všichni jistě známe. No a na trhu energií to zdá se funguje podobně. A konkrétní příklad může být z konce srpna, kdy cena na trhu s elektrickou energií dosáhla úrovně 1000 eur, nicméně bylo zobchodováno jen minimální množství elektrické energie za tuto cenu. Pokud by v daný čas byla nabídka na trhu vyšší, tak by tzv. rovnovážná cena na trhu byla bezpochyby nižší. A pokud dle vyjádření zástupců např. ČEZu zobchodují na trhu jen 10 % z celkového objemu jimi vyrobené elektrické energie a celých 90 % obchodů realizují mimo trh, ale za tržní cenu, tak vzniká otázka, jaká by byla tržní cena, pokud by bylo na trhu dostupných i zbylých 90 % jimi vyrobené elektrické energie?
Trh tedy v zásadě funguje správně, ale na základě manipulovaných vstupů. Samozřejmě by se na trhu promítla i poptávka, ale cena by byla stanovena trhem, trh by fungoval a mohl plnit jednu ze svých funkcí (tedy efektivní alokaci zdrojů) a poskytovat spolehlivé indikátory pro ekonomiku/hospodářství. Pokud je tržní cena manipulována, pak rozhodujeme na základě chybných dat se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Tržní rovnováha a omezení nabídky
Druhým bodem který nabízíme k posouzení je správná interpretace současného poklesu cen plynu v Evropě. Politici se samozřejmě rádi pochlubí, že jde o výsledek jejich práce, ale správná interpretace může být poněkud odlišná. Vzhledem ke skutečnosti, že zásobníky na plyn jsou dnes v Evropě z převážné většiny naplněny viz informace na následujícím odkaze.
A dále, že prozatím je podzimní počasí nadprůměrně teplé, lze předpokládat spíše nízkou poptávku, která v kombinaci naplněných zásobníků může znamenat, že zkrátka není plyn kam dávat. Navíc se objevují informace, že řada lodí s LNG čeká až se uvolní místo u terminálů, takže opět přebytek nabídky determinovaný omezenou kapacit vstupních terminálů a nikoli poptávkou na trhu. Pokud uvedené odpovídá skutečnosti, pak s příchodem chladnějšího počasí a růstu poptávky po plynu dojde k vyčerpání zásobníků a pak už budeme závislí a tržní cena stanovena na základě dostupné nabídky, která bude determinována na straně nabídky nikoli počtem lodí s LNG, ale kapacitou terminálů. Bude jedno kolik lodí bude čekat s LNG, protože na straně nabídky bude limitující kapacita terminálů proti poptávce, která bude závislá na tom, jak chladná a dlouhá zima nás čeká. Zatím je to dobré, nicméně se zdá, že v 21. století se dostáváme naší chybnou politikou do zvyšující se závislosti na přírodě a počasí. V minulosti zvládnutí nepřízně přírody a počasí znamenalo přežití a v době, kdy lidé žili v jeskyních, to zvládli a díky tomu tu dnes jsme. Jen je otázkou, jak to zvládáme my dnes a co nás čeká.
Závěrem už jen dodejme, že celá problematika je samozřejmě složitější/komplexnější, jde o vytažené body, jak je uvedeno. Nicméně jednotlivé body a jejich posouzení je základem pochopení celku. A protože se můžeme mýlit, nebo pokud máte jiný názor anebo chcete doplnit shora uvedené budeme rádi za vaši reakci.