Boje v Súdánu mezi silami loajálními dvěma vrcholným generálům ohrožují tento stát a mohou mít důsledky daleko za jeho hranicemi.

V súdánském hlavním městě Chartúmu vypukly 15. dubna střety mezi súdánskými ozbrojenými silami (SAF – Sudanese Armed Forces) a polovojenskou skupinou nazvanou Rychlé podpůrné síly (RSF – Rapid Support Force).

Obě strany mají desítky tisíc bojovníků, zahraniční podporovatele, nerostné bohatství a další zdroje, které by je mohly ochránit před sankcemi. Je to recept na vleklý konflikt, který zdevastoval jiné země na Blízkém východě a v Africe, od Libanonu a Sýrie po Libyi a Etiopii.

Organizace spojených národů a řada vlád vyzvala bojující strany k ukončení bojů, přičemž některé z nich vyjádřily obavy z občanské války na obzoru, pokud se situace bude nadále vyhrocovat. Humanitární agentury zároveň varují, že pokračující eskalace by mohla vést k uprchlické krizi s „katastrofálními důsledky, které se odrazí v celém regionu“.

Boje, které začaly v době, kdy se Súdán pokoušel přejít k demokracii, již zabily stovky lidí a miliony lidí zůstaly uvězněny v městských oblastech, kde se ukrývají před střelbou, výbuchy a rabováním.

Kdo bojuje?

Generál Abdel Fattah Burhan, velitel ozbrojených sil, a generál Mohamed Hamdan Dagalo, vůdce polovojenské skupiny známé jako Rychlé podpůrné síly, která vznikla z nechvalně proslulých dárfúrských milicí Džandžavíd, se snaží převzít kontrolu nad Súdánem. Stalo se tak dva roky poté, co společně provedli vojenský převrat a zmařili přechod k demokracii, který začal poté, co protestující v roce 2019 pomohli prosadit svržení dlouholetého autokrata Umara al-Bašíra. V posledních měsících probíhala jednání o návratu k přechodu k demokracii.

Vítěz posledních bojů se pravděpodobně stane příštím súdánským prezidentem, poraženému hrozí vyhnanství, zatčení nebo smrt. Možná je také dlouhotrvající občanská válka nebo rozdělení arabské a africké země na soupeřící léna.

Alex De Waal, odborník na Súdán z Tuftsovy univerzity, tento týden ve své zprávě kolegům napsal, že konflikt je třeba vnímat jako „první kolo občanské války“.

„Pokud nebude konflikt rychle ukončen, stane se víceúrovňovou hrou, v níž budou regionální a někteří mezinárodní aktéři sledovat své zájmy za použití peněz, dodávek zbraní a případně i vlastních jednotek nebo zmocněnců,“ napsal.

(Např. Rusko již dlouho chová plány na vybudování námořní základny schopné pojmout až 300 vojáků a čtyři lodě v Port Súdánu, na klíčové obchodní trase Rudého moře pro dodávky energií do Evropy.)

Obavy súdánských sousedů

Podle Al Džazíry, konflikt, který zuří v Súdánu, znepokojuje jeho sousedy a další země z různých důvodů, od obav o společné vody Nilu a ropovody až po podobu nové vlády a novou humanitární krizi.

Súdánu, který je do značné míry závislý na zahraniční pomoci, není konflikt cizí. Tentokrát však boje trhají na kusy hlavní město namísto odlehlé oblasti země, která leží v nestabilním regionu hraničícím s Rudým mořem, Sahelem a Africkým rohem.

Pět ze sedmi sousedních zemí Súdánu – Etiopie, Čad, Středoafrická republika, Libye a Jižní Súdán – se v posledních letech potýkalo s politickými otřesy nebo konflikty.

Co je v sázce pro regionální státy?

Egypt – Historie Egypta, nejlidnatějšího arabského státu, a Súdánu je propojena politikou, obchodem, kulturou a společnými vodami Nilu. Egypt i Súdán, které jsou závislé na dodávkách sladké vody z Nilu, se obávají ohrožení svých dodávek v důsledku výstavby přehrady Grand Ethiopian Renaissance Dam na horním toku Modrého Nilu. Oba státy usilují o regulaci provozu etiopské přehrady. Jakékoli napětí ve vztazích mezi Chartúmem a Káhirou by mohlo narušit jejich úsilí o uzavření dohody.

Libye – súdánští žoldnéři a bojovníci milicí působili na obou stranách konfliktu, který po roce 2011 rozdělil Libyi. V posledních letech se mnoho súdánských bojovníků vrátilo do Súdánu, což přispělo k napětí v západosúdánské oblasti Dárfúr, kde po léta zuřil další konflikt a boje pokračovaly i po dohodě s některými povstaleckými skupinami v roce 2020.

Súdán je také výchozím bodem a tranzitní trasou pro žadatele o azyl, kteří cestují do Evropy přes Libyi, kde pašeráci lidí využívají konfliktu a politických nepokojů.

Čad – západní soused Súdánu Čad, který přijal asi 400 000 vysídlených Súdánců z předchozích konfliktů, zaznamenal podle OSN od začátku posledních bojů příchod dalších asi 20 000 uprchlíků ze Súdánu.

Čad se obává, že se krize přenese přes hranice do oblastí, kde uprchlíci žijí. Většina z nich pochází z Dárfúrua během konfliktu v Dárfúru čelil Čad přeshraničním nájezdům súdánských arabských milicí, známých jako Džandžavíd, které se přeměnily v RSF. Nájezdníci napadali dárfúrské uprchlíky a čadské vesničany, zabavovali dobytek a zabíjeli ty, kteří se postavili na odpor.

Arabské státy Perského zálivu – Bohatí producenti ropy Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se dlouhodobě snaží ovlivňovat dění v Súdánu, protože v přechodu od al-Bašírovy vlády vidí způsob, jak omezit vliv islamistů a stabilizovat region.

Investoři z obou zemí mají peníze v řadě projektů od zemědělských podniků po leteckou společnost a strategické přístavy na pobřeží Rudého moře.

Jižní Súdán – Jižní Súdán, který se v roce 2011 po desetiletí trvající občanské válce oddělil od Súdánu, vyváží svou produkci ropy v objemu 170 000 barelů denně ropovodem přes svého severního souseda.

Analytici tvrdí, že žádná ze stran súdánského konfliktu nemá zájem na narušení těchto toků, ale jihosúdánská vláda tento týden uvedla, že boje již narušily logistické a dopravní spojení mezi ropnými poli a Port Súdánem.

Etiopie – Podél sporných částí súdánské hranice s Etiopií pravidelně dochází k potyčkám. Analytici tvrdí, že obě strany by mohly využít nepokojů v Súdánu k prosazení svých cílů. Etiopie bude rovněž sledovat vývoj vzhledem k napětí kolem své přehrady na Modrém Nilu v hodnotě 4 miliard dolarů, která by podle Súdánu mohla představovat hrozbu pro její vlastní nilské přehrady a její občany.

Súdán: násilí mezi armádou a milicemi je příznakem staré nemoci, která ničí Afriku

Tento konflikt mezi dvěma soupeřícími centry vojenské moci není zdaleka jen krátkodobým problémem Súdánu, ale ilustruje společný dlouhodobý problém v Africe, upozornil profesor politologie Paul Jackson pro The Conversation. V minulosti docházelo k tomu, že autoritářští vládci zakládali vlastní ozbrojené skupiny, aby čelili případnému vojenskému povstání. Kontinent je navíc sužován konflikty, v nichž vystupují nestátní ozbrojené skupiny vytvořené s podporou mezinárodních aktérů, jejichž obchodní nebo politické zájmy soupeří se zájmy státu.

Polovojenské milice jsou obvykle využívány k široké škále činností včetně politického či stranického násilí nebo jako protiváha formálních ozbrojených sil, pokud jsou vnímány jako potenciální hrozba. Pro tyto skupiny je charakteristická ochota používat násilí jako prostředek k dosažení politického cíle a volné velení a řízení, obvykle spojené s osobní protekcí nebo etnickými vazbami. Obvykle vyrůstají z regionálních sporů. A často projevují ochotu být flexibilní, pokud jde o loajalitu a snahu získat zdroje.

Tyto skupiny jsou často spojeny s dalšími žoldnéřskými organizacemi, které mohou poskytovat bojovníky, výcvik nebo určité velení a řízení. Příchod ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny do Mali a jihoafrické firmy Dyck Advisory Group (DAG) do Mosambiku nedávno osvětlil novou vlnu žoldnéřských aktivit na celém kontinentu.

Uprchlíci

Konflikt se odehrává v zemi, kde již mnoho lidí muselo opustit své domovy kvůli násilí nebo přírodním katastrofám, ať už v rámci Súdánu nebo sousední země, informoval web Statista. Podle UNHCR je Súdán domovem téměř 1 milionu uprchlíků a hostí druhý nejvyšší počet uprchlíků v Africe, přičemž ve státech Chartúm a Bílý Nil žije dohromady více než polovina všech uprchlíků v Súdánu.

V grafu jsou použity údaje z nedávné zprávy OCHA (Mezinárodní organizace pro migraci) Displacement Tracking Matrix (DTM), které ukazují rozdělení počtu vnitřně vysídlených osob pouze v roce 2022. Z ní vyplývá, že 313 683 osob bylo nově vysídleno v důsledku konfliktu a násilí, přičemž více než 990 osob bylo zabito a téměř 1 200 osob zůstalo zraněno. V tomto roce bylo kvůli povodním nuceno opustit své domovy dalších 103 091 osob. Podle zprávy byly regiony s nejvyšším počtem registrovaných vysídlených osob Modrý Nil (127 961 vnitřně vysídlených osob, což představuje 30,6 % všech vysídlených osob), Západní Dárfúr (95 949 vnitřně vysídlených osob, tj. 22,8 %), Jižní Dárfúr (46 849 vnitřně vysídlených osob, tj. 11,2 %) a Gedaref (34 357 vnitřně vysídlených osob, tj. 8,2 %).

Vzhledem nejen ke konfliktům, ale také ke katastrofám spojeným s klimatickými otřesy, epidemiím nemocí a zhoršující se ekonomické situaci OCHA předpovídá, že v roce 2023 bude v zemi potřebovat humanitární pomoc 15,8 milionu lidí.

Tento graf ukazuje počet vnitřně vysídlených osob v Súdánu v roce 2022. Zdroj: Statista.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.