Spolu se znečištěním jsou nadměrný a nezákonný rybolov hlavními faktory, které přispívají k vyčerpání afrických rybích populací a uvrhují lidi do chudoby.

Cenné africké oceánské zdroje přitahují zájem cizích států, zejména západních a asijských.

Způsob, jakým tyto zdroje využívají, může být problematický, protože tyto oceány nabízejí širokou škálu důležitých zdrojů – od ryb po nerosty a uhlovodíky –, které jsou rovněž klíčové pro ekonomiku a potravinovou bezpečnost kontinentu, napsali Ifesinachi Okafor-Yarwoodová a Freedom C. Onuoha pro The Conversation.

V některých zemích však převažují zahraniční zájmy. Například těžbu ropy, lodní dopravu, přístavní infrastrukturu a průmyslový rybolov na kontinentu někdy ovládají zahraniční společnosti.

Těžbě ropy v Angole například dominují velké mezinárodní společnosti zabývající se průzkumem a těžbou ropy, jako je Total (Francie) se 41% podílem na trhu, Chevron (USA) s 26 %, Exxon Mobil (USA) s 19 % a BP (Spojené království) s 13 %.

A tak přestože jsou tyto vody pro africké země a jejich občany životně důležité, zahraniční aktéři budou jednat způsobem, který je v jejich nejlepším zájmu – někdy na úkor afrických zemí a občanů.

Jeden z příkladů se týká námořní (oceánské) bezpečnosti. Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) stanoví, že pobřežní země jsou odpovědné za řízení bezpečnosti svých teritoriálních vod (do 12 námořních mil od pobřeží) a výlučných ekonomických zón mezi 12 a 200 námořními mílemi od pobřeží. To zahrnuje ochranu před protiprávními činy na moři, jako je nezákonný rybolov, pirátství a ozbrojené loupeže, terorismus a další související trestné činy.

Stejná úmluva však umožňuje ostatním zemím zasahovat proti pirátství například ve výlučných ekonomických zónách.

Na základě našich odborných znalostí o správě a bezpečnosti afrických námořních záležitostí jsme prozkoumaliliteraturu, databáze politických dokumentů a zprávy o námořní bezpečnosti, abychom zjistili, jak neafrické země selektivně formulují to, co představuje hrozby. To, jak jsou tyto hrozby formulovány, určuje reakci na ně a způsob, jakým jsou tyto reakce financovány. Výsledkem je, že to podkopává holistické pojetí námořní bezpečnosti, které by bylo prospěšné pro africké obyvatele.

Tvrdíme, že neafrické země se zaměřují na pirátství a ozbrojené loupeže na moři, které ohrožují těžbu zdrojů, dopravu a bezpečnost. Stěží se zaměřují na ochranu afrických mořských zdrojů, zejména před znečištěním a nezákonným rybolovem způsobeným cizími mocnostmi.

Tento přístup je nelogický. Neuznává, že existuje souvislost mezi deprivací a námořními zločiny, včetně pirátství a ozbrojených loupeží na moři. Africké pobřežní komunity, z nichž mnohé jsou již nyní marginalizované a deprivované, jsou vysoce závislé na mořských zdrojích. Vyčerpání těchto zdrojů jejich situaci jen zhoršuje. Pokud nebude ochrana afrických mořských zdrojů upřednostňována, uvrhne to lidi do ještě větší chudoby a bude pokračovat koloběh nejistoty na moři.

Boj s pirátstvím

Zahraniční zaměření na pirátství je jasné. V Adenském zálivu (východní Afrika) a Guinejském zálivu (západní a střední Afrika) bylo vydáno více než 20 rezolucí Rady bezpečnosti OSN nebo prohlášení prezidentů k pirátství.

Pirátství je problém. Může zahrnovat únosy za výkupné a v extrémních případech může vést až ke smrti členů posádky. V letech 2005-2012 získali piráti v Adenském zálivu za výkupné odhadem 500 milionů USD. Téměř 2 000 námořníků bylo uneseno a mnoho z nich bylo zabito.

V době největšího pirátství v Guinejském zálivu si piráti ročně přišli na 4 miliony dolarů.

První rezoluce OSN o pirátství v Africe byly přijaty v Adenském zálivu v roce 2008 a v Guinejském zálivu v roce 2011. Od té doby se počet případů pirátství v obou zálivech snížil.

Ryby a životní prostředí

Problémem však je, že africké státy se musí zaměřit na ochranu rybích populací a životního prostředí, které ovlivňuje živobytí a zdroje potravin afrických občanů. Některé hrozby – například znečištění ropou a nelegální rybolov – mají často na svědomí zahraniční subjekty.

Ryby jsou zdrojem potravy a příjmů pro miliony Afričanů. Když je úlovků ryb méně, zvyšuje se chudoba, počet dětí, které nechodí do školy, a špatný zdravotní stav.

Přesto, jak jsme zjistili během našeho výzkumu, neexistují žádné rezoluce OSN týkající se zhoršování životního prostředí nebo drancování mořských zdrojů. To je obvykle způsobeno znečištěním a nezákonným rybolovem, kterého se dopouštějí zahraniční společnosti a plavidla na vzdálených vodách.

Na ministerské konferenci Světové obchodní organizace v roce 2022 byla přijata dohoda o ukončení škodlivých dotací na rybolov, které umožňují nadměrný a nezákonný rybolov. K dnešnímu dni však k dohodě přistoupily pouze čtyři země.

Spolu se znečištěním jsou nadměrný a nezákonný rybolov hlavními faktory, které přispívají k vyčerpání afrických rybích populací a uvrhují lidi do chudoby. Například v západní Africe se příjmy drobných rybářů mezi lety 2006 a 2016 snížily až o 40 %. Snížení úlovků vedlo také ke snížení dostupnosti a zvýšení cen ryb pro místní spotřebu.

Nelegální rybolov

Nezákonný rybolov, prováděný převážně zahraničními loďstvy, zhoršuje vyčerpání rybích populací. Má obrovský dopad na ekonomiku. V západní Africe stojí šest zemí ročně přibližně 2,3 miliardy USD.

Navzdory úspěchu mezinárodní koalice při potírání pirátství v Adenském zálivu představuje nelegální rybolov cizích plavidel i nadále významnou hrozbu pro potravinovou a ekonomickou bezpečnost milionů Afričanů.

Ironií je, že nelegální rybolov je uváděn jako hlavní faktor, který přispívá k pirátství v Adenském zálivu. A v Guinejském zálivu historické znečištění způsobené zahraničními ropnými společnostmi a následná deprivace vedly k militantním náladám, které přerostly v pirátství.

Je pravděpodobné, že čím více lidí se dostává do chudoby, tím více jich je tlačeno k trestné činnosti, včetně pirátství.

Přesunutí pozornosti

Zaměřit se hlavně na pirátství není řešením. Je třeba řešit jeho základní příčiny – vyčerpané zásoby ryb, ztrátu zdrojů obživy a chudobu.

Námořní bezpečnosti a ochrany v Africe bude dosaženo pouze tehdy, když se stejná pozornost a zdroje, které africké vlády a jejich zahraniční protějšky věnují boji proti pirátství, rozšíří na udržitelný rybolov a omezování znečištění moří.

Dosažení této rovnováhy vyžaduje několik jasných opatření.

5 kroků, které je třeba učinit

Zaprvé, Africká unie a regionální hospodářská společenství musí přijmout společná opatření, aby prosadily ukončení vykořisťovatelských vztahů v oceánských zdrojích kontinentu. To zahrnuje naléhání na OSN, aby uznala nezákonný rybolov a související trestné činy za vážné bezpečnostní hrozby.

Mezinárodní partneři se musí přenést přes rétoriku a přestat financovat využívání zdrojů kontinentu prostřednictvím dotací, které umožňují legální využívání vyčerpaných druhů a nelegální rybolov.

Za druhé by africké státy měly přijmout holistický přístup k námořní bezpečnosti, který podporuje spolupráci a součinnost napříč odvětvími, jak je uvedeno v AIMS 2050 a Chartě z Lomé. Tento přístup by měl využívat opatření proti pirátství k boji proti nezákonnému rybolovu a souvisejícím činnostem.

Zatřetí, aby bylo možné pochopit dopad hrozeb pro námořní bezpečnost a těžbu zdrojů, měly by být při formulování politik a strategií zohledněny hlasy Afričanů (na úrovni komunit).

Začtvrté, ačkoli se daří omezovat pirátství, současný přístup k námořní bezpečnosti v Africe není udržitelný. Je třeba řešit základní příčiny nejistoty, jako je nezaměstnanost mladých lidí a zhoršování životního prostředí. To vyžaduje naléhavou pozornost se zaměřením na sociální a ekologický blahobyt.

Snížení počtu případů pirátství a ozbrojených loupeží na moři, zejména v Guinejském zálivu, je výsledkem spolupráce, kooperace a koordinace mezi regionálními námořnictvy a jejich partnery. Tento přístup je všeobecně uznáván jako udržitelný. Měl by být zachován a rozšířen na řešení dalších bezpečnostních hrozeb na moři.

Přijetí těchto kroků zajistí, že nikdo nezůstane pozadu a že vyhlídky kontinentu na budoucí prosperitu nebudou ohroženy.

Autoři: Ifesinachi Okafor-Yarwoodová (přednášející, University of St Andrews), Freedom C. Onuoha (profesor politologie, Nigerijská univerzita)

Zdroj: The Conversation, „Africa’s oceans are being protected to serve the interests of big foreign corporates“ (26.04.2023)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.