Evropští ministři se dohodli na úpravách evropské azylové a migrační politiky. Patří mezi ně závazný, ale flexibilní mechanismus solidarity, který umožní lepší rozdělení žadatelů o azyl v rámci EU, a nový postup na vnějších hranicích, který umožní rychlejší navracení odmítnutých žadatelů o azyl.
Ve čtvrtek večer se po náročných jednáních v Lucemburku většina ministrů vnitra dohodla na kompromisu, který má ukončit léta trvající spor o azyl. Reforma počítá se zpřísněním azylového práva a poprvé s postupy na vnějších hranicích EU, ale také s rozdělením migrantů mezi státy EU. Země, které odmítnou přijmout migranty, mají za každého migranta platit pokutu (má se jednat o částku 22 000 eur) do fondu spravovaného Bruselem.
Azylový kompromis ministrů vnitra EU se v Evropě setkává s kritikou, ale také s pochvalou. Zejména vlády v Polsku a Maďarsku odmítají plánovaný mechanismus solidarity pro povinné přijímání uprchlíků. Polský šéf vlády Mateusz Morawiecki proti němu vyhlásil odpor. „Dokud bude existovat vláda PiS, nedovolíme, aby nám byly vnucovány jakékoli migrační kvóty, kvóty pro uprchlíky z Afriky, z Blízkého východu, pro Araby, muslimy nebo kohokoli jiného,“ řekl.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil kompromis EU za „nepřijatelný“. Brusel jím zneužívá svou moc, prohlásil na Facebooku. „Chtějí migranty do Maďarska přesunout násilím. To je nepřijatelné, chtějí z Maďarska násilím udělat zemi migrantů,“ dodal.
Rakousko prozatím žádné žadatele o azyl nepřijme, uvádí ministerstvo vnitra. Platby se rovněž neplánují. Dokud bude azylová zátěž v Rakousku tak vysoká, jako je v současnosti, bude Rakousko z této povinnosti vyňato, uvádí se v prohlášení.
A co Česká republika? Ministr vnitra Vít Rakušan na svém twitterovém účtu sdělil, že ČR bude na jeho návrh z povinnosti přispívat nyní vyjmuta, „a to s ohledem na velké množství uprchlíků z Ukrajiny, které jsme přijali“.
Psali jsme: