Chemikálie používané na farmách k hubení hmyzu a rostlin považovaných za plevel, připravují mnoho ptáků o jejich hlavní zdroj potravy.
Proud studií varujících, že obrovská rozmanitost živých organismů na Zemi se zmenšuje, se změnil v záplavu. Důkazy o těchto ztrátách v rámci regionů i celosvětově jsou nepopiratelné. Údaje o biologické rozmanitosti a o tom, co způsobuje její pokles, jsou však stále nejednotné – omezují se na některé příčiny, některá místa a některé druhy. To však není případ ptáků v Evropě.
Ptáci již dlouho fascinují amatérské i profesionální vědce a díky úzké spolupráci v Evropě se podařilo vytvořit hluboký soubor poznatků o jejich zvycích, potřebách a početnosti. Jedny z nejdéle trvajících souborů dat svého druhu se týkají ptáků, kteří žijí alespoň část svého života v Evropě, uvedl Richard Gregory v článku pro The Conversation.
Z těchto údajů vyplývá chmurný obrázek: odhaduje se, že za posledních zhruba 40 let ubylo z celkové evropské populace 550 milionů ptáků. Je to šokující statistika, která nám říká něco hlubokého o narušeném vztahu lidstva k přírodě.
Vědci vědí, že biologická rozmanitost je pod stále větším tlakem, zejména v důsledku rychlých změn ve využívání půdy (například z lesů na zemědělskou půdu) a rostoucích teplot. Jak na tyto tlaky reagují různé druhy, které z nich jsou nejdůležitější a jak mohou ochránci přírody reagovat na jejich zmírnění, však zůstává spornou otázkou.
V nové práci, kterou jsem napsal spolu s francouzskými vědci, jsem na základě údajů shromážděných na více než 20 000 monitorovacích místech ve 28 zemích za 37 let, včetně údajů ze Spojeného království, analyzoval, jak 170 druhů ptáků reagovalo na tlaky způsobené člověkem v Evropě.
Zjistili jsme, že chemikálie používané na farmách k hubení hmyzu a rostlin považovaných za plevel, které by mohly snížit výnosy plodin, připravují mnoho ptáků o jejich hlavní zdroj potravy, což je největší příčinou jejich úbytku v celé Evropě.
Hnací síly změn způsobené člověkem
Sledovali jsme čtyři hlavní zdroje tlaku na ptačí populace: intenzifikaci zemědělství (měřeno vysokým používáním pesticidů a hnojiv), klimatické změny a jejich vliv na teploty, změny lesních porostů a urbanizaci.
Moderní způsoby hospodaření byly největší příčinou úbytku většiny ptačích populací – zejména těch, které se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Reakce ptáků na změny lesních porostů, urbanizaci a změnu klimatu byla mnohem variabilnější a druhově specifická.
Mezi lety 1980 a 2016 se početnost běžných ptáků v Evropě snížila o čtvrtinu. Počet ptáků v zemědělské krajině se však během tohoto období snížil o více než polovinu. K poklesu došlo také u lesních i městských ptáků, u severských, chladnomilných druhů ptáků, a dokonce i u některých jižních, teplomilných druhů ptáků – ačkoli celkový trend u posledně jmenované skupiny ptáků je trvalý růst.
Jedním z hlavních závěrů studie je, že zejména rozsáhlé používání pesticidů a hnojiv na farmách je nejvýznamnější příčinou poklesu ptačích populací v celé Evropě, včetně Spojeného království. To není velkým překvapením – k tomuto závěru dospěla již řada studií. Tato studie je však první, která se najednou zabývá faktory způsobenými člověkem, a to za použití nejlepších dostupných údajů a moderních statistických metod. Výsledky jsou jasné.
Zemědělské postupy se začaly výrazně měnit po druhé světové válce, kdy země zavedly opatření ke zvýšení produkce zemědělských podniků. Tyto snahy o zvýšení produkce, včetně rostoucí závislosti na pesticidech a hnojivech, však přinesly značné ztráty pro ptáky a další volně žijící živočichy – a v neposlední řadě i pro celkové zdraví životního prostředí.
Podle nedávné zprávy britské vlády představuje ztráta biologické rozmanitosti vedle změny klimatu největší střednědobou až dlouhodobou hrozbu pro domácí produkci potravin. Ztráta biologické rozmanitosti má pro společnost mnohem větší důsledky než jen ohrožené druhy.
Domníváme se, že pesticidy a hnojiva ovlivňují ptáky především ztrátou potravy, i když tyto chemikálie mohou mít přímý vliv i na jejich zdraví. Pesticidy jsou určeny k hubení hmyzu a bezobratlých, kterými se ptáci živí. Hnojiva mění druh rostlin rostoucích v daném prostředí, často na úkor nejrůznějších druhů. Bezobratlí tuto vegetaci potřebují jako potravu a úkryt a ptáci ji potřebují také – stejně jako bezobratlí.
Bezobratlí jsou důležitou součástí potravy mnoha druhů ptáků, ale jsou raketovým palivem pro rostoucí mláďata, která jsou motorem růstu populace. Bezobratlí jsou obzvláště důležití v období rozmnožování pro více než 80 % ptáků v naší studii. Zdá se, že dramatický úbytek hmyzu, o kterém často slýcháme, má na ptáky zásadní dopad.
Potraviny šetrné k přírodě
Otázkou je, jak nejlépe reagovat. Příroda má na zemědělské půdě problémy, a přesto mohou být zemědělci velkou součástí řešení, pokud budou podporováni správnou politikou.
Potřebujeme mnohem větší podporu pro zemědělské postupy šetrné k přírodě a odklon od zemědělství, kterému dominují pesticidy a anorganická hnojiva. Bylo by to dobré pro přírodu, zemědělce a produkci potravin, pro klima i pro spotřebitele – a mnoho progresivních zemědělců jde touto cestou.
Naše výsledky také ukazují, jakou sílu má občanská věda a přeshraniční spolupráce pro rozvoj vědy a lepší porozumění světu přírody – a jak situaci změnit.
Nyní potřebujeme, aby vlády na celém světě podporovaly programy hospodaření na půdě, které odměňují přírodě blízké hospodaření, například závazek obhospodařovat alespoň 10 % zemědělské půdy pro přírodu, což následně pomůže udržet nebo dokonce zvýšit výnosy zemědělských podniků.
Potřebujeme však také širší reformu potravinového systému, včetně stravy šetrné k přírodě. Maloobchodníci, dodavatelé a zpracovatelé se mohou podílet na zajištění zdravého životního prostředí, které nás dokáže nasytit a vrátit přírodu zpět – se všemi výhodami pro lidi, které to přinese.
Autor: Richard Gregory (čestný profesor genetiky, evoluce a životního prostředí, UCL)
Zdroj: The Conversation, „Europe has lost over half a billion birds in 40 years. The single biggest cause? Pesticides and fertilisers“ (01.06.2023)
Psali jsme:
- Úbytek hmyzu: bojujme, aby se budoucím generacím nezdál „normální“
- Podaří se EU do roku 2030 snížit závislost na pesticidech?
- Evropský obchod s toxickými pesticidy
- Studie: Ochrana zdraví musí mít přednost před zájmy korporací
- Německo má přijmout zákon o ochraně hmyzu a zákazu glyfosátu
- Které evropské země používají nejvíce pesticidů?
- Studie: Hodnocení EU týkající se glyfosátu vychází z chybných vědeckých poznatků
- Masivní vymírání hmyzu ohrožuje zásobování potravinami
- Vymírání druhů je stejně nebezpečné jako klimatická změna
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.