Evropská komise chce zvýšit počet navracených migrantů, kteří nemají právo zůstat na území členských států.
„Operační strategii“ představila komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová spolu s koordinátorkou evropských návratových politik Mari Juritschovou.
„Účinný a společný systém EU pro navracení je ústředním pilířem dobře fungujících a důvěryhodných migračních a azylových systémů, jakož i komplexního přístupu nového paktu o migraci a azylu. Účinný a společný systém EU pro navracení by měl rovněž sloužit jako odstrašující prostředek, který pomůže snížit nebezpečnou a nelegální migraci. S cílem zvýšit jejich využívání mezi osobami, které musí opustit EU, přijala Komise v roce 2021 novou strategii pro dobrovolné návraty a reintegraci. Jmenování koordinátora EU pro navracení v rámci Komise, který spojuje jednotlivé složky návratové politiky EU a je podporován sítí na vysoké úrovni pro navracení, je jednou z klíčových inovací paktu pro dosažení jeho celkových cílů. Koordinátor pro navracení a síť na vysoké úrovni pro navracení v nejbližší době dokončí operační strategii a zajistí její provádění,“ dočteme se na webu Komise.
Co říkají čísla?
Z více než 342 tisíc rozhodnutí o navrácení vydaných v roce 2021 státy EU se do země původu skutečně vrátilo asi 80 tisíc osob, což je podle údajů Eurostatu méně než čtvrtina celkového počtu. A podobný trend se zdá být i v roce 2022: například ve třetím čtvrtletí bylo z téměř 110 tisíc rozhodnutí o vyhoštění skutečně vráceno necelých 32 tisíc.
Státní příslušníci třetích zemí, kterým byl vydán příkaz k opuštění území, a státní příslušníci třetích zemí navrácení po vydání příkazu k opuštění území, EU, 1. čtvrtletí 2021 – 3. čtvrtletí 2022, Zdroj: Eurostat.
Návratová politika je složitou oblastí
Jedním z problémů je nedostatek spolehlivých údajů o fungování systému navracení v EU. To následně ztěžuje určení způsobů, jak zlepšit jeho účinnost, uvádí se v dokumentu Evropské komise „Towards an operational strategy for more effective returns“.
Je třeba zjednodušit a optimalizovat postupy v jednotlivých členských státech, a to při plném dodržování základních práv, včetně ochrany osobních údajů, a urychlit a zefektivnit návraty. Ačkoli bylo dosaženo značného pokroku, členské státy se stále potýkají s významnými překážkami a nedostatkem koordinace mezi účastníky procesu.
Rozhodnutí o ukončení legálního pobytu nevedou vždy k rozhodnutí o navrácení a nedodržení lhůty pro dobrovolný návrat nevede vždy k nucenému návratu – ústředním aspektem pro zlepšení účinnosti je odstranění těchto nedostatků.
K hlavním překážkám na cestě k účinné návratové politice patří značné rozdíly mezi azylovým a návratovým řízením, zdlouhavé správní a soudní řízení, obtíže při předcházení útěkům, nedostatečné zdroje, infrastruktura a omezená správní kapacita pro následné kroky v souvislosti s rozhodnutími o navrácení, včetně žádostí o zpětné převzetí do třetích zemí, neboť počet žádostí o zpětné převzetí je v současné době velmi nízký ve srovnání s vydanými rozhodnutími o navrácení.
Psali jsme:
- Počet nelegálních překročení hranic byl v EU v loňském roce nejvyšší od roku 2016
- OSN zaznamenala v roce 2022 největší vlnu uprchlíků od druhé světové války
- Jsou evropské sociální systémy přístupné cizincům?
- Migrace ve Středomoří: Organizované cesty nebo zachraňování?
- Itálie odmítá vstup migrantů zachráněných loděmi nevládních organizací
- „Dovoz“ migrantů do Itálie?
- Migrace: která území získávají nebo ztrácejí obyvatele?
- Evropská migrační politika: Pět středomořských zemí volá po „povinné solidaritě“
- Rakousko posiluje kampaň proti migraci
- Uprchlická krize: na hranicích Maroka a autonomních měst Španělska to opět vře
- Španělsko navrhuje zahrnout nelegální migraci mezi hybridní hrozby NATO
- Studie: Migrace do EU bude narůstat
- K řešení migrace nestačí jen chránit vnější hranice