Také dnes obohatí dnešní neděli tři jazzové skladby, které připravil Jan Schneider. Nabízí skladby Lady’s Flower, The Sidewinder a Portrét Adama Ben Ezry.
Dnes si dovolím ponejprv nabídnout postarší sice, nicméně stále pěkně živou skladbu „Lady’s Flower“, kterou začíná album „Dancers“ japonského saxofonisty Seichi Nakamury, jehož nádherná sóla plná inspirace doprovází pianista Jun Hakamazuka, skvostnou (Jiřímu Mrázovi podobnou) basu hraje Tokunari Kawana a ty moc nadupané bubny hraje Yukio Kimura. Skladba musela skončit „fade-outem“, protože Nakamura byl zřejmě k nezastavení!
Lee Morgan nahrál skladbu The Sidewinder v podstatě jako „vycpávku“ na novou desku, není však divu, že se z této šťavnaté muziky stal hit. Spolu hrají Joe Henderson (tenor), Barry Harris (piano), Bob Cranshaw (nádherně dynamický a zvučný kontrabas), Billy Higgins (zdobivé až zlobivé bubny). Bylo to v roce 1963, tedy v jednom z nejkreativnějších období jazzu, který se svobodně inspiruje čímkoliv zajímavým, je invenční a melodický, a nepotřebuje žádné vyumělkované „novoty“. Sóla se dají poslouchat tón po tónu, jsou to totiž věty, krátké či dlouhé, různě emocionálně vyladěné – prostě vyprávěné příběhy od lidí, kteří ale mají o čem vyprávět, a snad v tom je ten nehudební základ té hudební krásy – která má ale docela logicky i svou odvrácenou tvář. Raketová, leč krátká kariéra Lee Morgana neslavně skončila v jeho 33 letech, kdy ho přímo v klubu Slug’s postřelila jeho 46 letá družka (která byla i jeho manažerkou a dvakrát ho zachránila od toho, aby se ufetoval) – poté, co se s ním pohádala kvůli jakési mladé ženě, a sanitka přijela ve sněhové vánici příliš pozdě.
Jedna kontrabasová lahůdka na závěr: Portrét Adama Ben Ezry. Spoluhráči jsou kytarista Adam Ben Amitai a perkusista Gilad Dobrecky. Delší sice, ale koho chytne tento druh hudby, určitě dokument ocení. Je to ilustrace podstatné role dobře hraného kontrabasu, což ale všichni jazzoví fanoušci vědí.