Financial Times. Předpovědi dlouhodobé nezaměstnanosti ukazují, že naděje na zvýšení kvalifikace mizí, napsaly britské noviny.
Podle německé ministryně budou až tři čtvrtiny uprchlíků v Německu i za pět let stále nezaměstnaní. Je to přiznání výzev, kterým země čelí v integraci své obrovské migrační populace.
Aydan Ozoguz, komisařka pro integraci a uprchlíky pro Financial Times uvedla, že jen asi čtvrtina až třetina nováčků vstoupí v budoucích pěti letech na trhu práce, a „pro mnoho ostatních bude potřeba až deset let.“
Toto přiznání může pro Merkelovou působit podivně, dodávají Financial Times, když Merkelová usiluje o čtvrtý mandát jako kancléřka.
Merkelová zaznamenala v průzkumech v roce 2015 propad, když na uprchlickou krizi reagovala otevřením německých hranic. Toto téma prý už nedominuje německým zprávám, ale výzkumy veřejného mínění uvádějí, že otázka, jak bude absorbováno 1,3 miliony uprchlíků, kteří dorazili od roku 2015, je stále klíčová obava pro mnoho voličů.
Tak je možno vysvětlit popularitu Alternativy pro Německo, která je nyní zastoupena ve 12 ze 16 regionálních parlamentů. AfD v posledních měsících poněkud oslabila, ale stále se očekává, že ve volbách do Spolkového sněmu uspěje.
Za začátku byl příliv tolika lidí v pracovním věku a prý hodně motivovaných považován za optimistické znamení, které zmírní akutní nedostatek pracovních sil a také demografickou krizi, která je způsobena velmi nízkou mírou porodnosti. Dokonce se hovořilo o tom, že uprchlíci povedou k tzv. „dalšímu německému ekonomickému zázraku.“
Jenže tyto naděje jsou pryč, protože se objevuje nový realismus, který ukazuje na to, jak migranti nemají kvalifikaci a jazykové znalosti. Ozoguz pro FT uvedla, že „je zde posun ve vnímání.“ Mnoho z prvních syrských uprchlíků byli sice doktoři a inženýři, ale pak přišli „další, mnoho dalších, kteří nemají dovednosti.“
Aktuální zpráva Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB) zjistila, že pouze 45 % syrských uprchlíků má nějaký doklad o skončení docházky a 23 % doklad o ukončení střední školy. Statistika Federální pracovní agentury říká, že míra zaměstnanosti mezi uprchlíky je jen 17 %. Asi 484 00 uprchlíků hledá práci, což je nárůst o 50 % z minulého července.
Oficiálně 178 500 je nezaměstnaných, což znamená, že nemají práci, ale ani nejsou v žádné školícím programu, nebo jazykovém kurzu. Což je o 27 % víc než minulý červenec.
Studie Ifo uvádí, že 22 % firem zaměstnalo uprchlíka v minulém roce, v roce 2015 to bylo jen 7 %. Ale byli zaměstnáni jen brigádně, nebo jako učňové, jen 8 % jich bylo zaměstnáno jako kvalifikovaní pracovníci.
Ozoguz uvádí, že hlavní prioritou úřadů je najít práci pro uprchlíky co nejrychleji, ale je potřeba zajistit, aby se naučili německy a měli školení k nutným dovednostem pro vyspělou průmyslovou ekonomiku.
Zdůraznila také, že dříve byli lidé umísťování velmi rychle, nepotřebovali v daných zaměstnáních moc mluvit, a po 40 letech se divíme, jak to že pořád neumějí německy. Tak tuhle chybu už nesmíme opakovat, uvedla.
Úřady prý také urychlují azylové procedury, aby migranti nemuseli čekat roky či desetiletí ohledně svého statutu, i probíhá rychlejší uznávání kvalifikace.
Překážkou může být i byrokracie: 45 % firem uvedlo, že rezidenční status je největší překážka, 36 % uvedlo, že je to délka azylového řízení.
Federální Agentura pro zaměstnávání také uvedla, že pouze 6 500 uprchlíků je zapojeno do školících programů, asi 12 000 žádalo, ale nedostali místo.
Ozoguz ovšem řekla, že není možné brát uprchlíky jen podle jejich dovedností jako ekonomický zdroj.