Hned několik židovských organizací odsoudilo poslance kanadského parlamentu za to, že ve stoje zatleskali muži, který za druhé světové války bojoval v nacistické jednotce.
Během páteční návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Ottawě poslanci v Dolní sněmovně ocenili 98letého Yaroslava Hunku, který bojoval v první ukrajinské divizi. Hunku pozval předseda parlamentu Anthony Rota, který ho představil. „Jsem velmi hrdý na to, že pochází z North Bay a z mého kraje Nipissing-Timiskaming,“ řekl poslanec Ontaria. „Je to ukrajinský hrdina, kanadský hrdina, a my mu děkujeme za všechny jeho služby.“ Poslanci jásali a Zelenskyj zvedl pěst na znamení uznání, zatímco Hunka salutoval z galerie během dvou samostatných ovací vestoje.
První ukrajinská divize byla známá také jako divize Waffen-SS Galicia nebo 14. divize SS Waffen, dobrovolnická jednotka, která byla pod velením nacistů. Centrum přátel Simona Wiesenthala pro studium holocaustu vydalo v neděli prohlášení, v němž se uvádí, že divize „byla zodpovědná za masové vraždění nevinných civilistů s nepředstavitelnou mírou brutality a zloby“. „Každému přeživšímu holocaustu a veteránovi druhé světové války, který bojoval proti nacistům, náleží omluva a musí být vysvětleno, jak tento člověk vstoupil do posvátných sálů kanadského parlamentu a dostalo se mu uznání od předsedy sněmovny a potlesku vestoje,“ uvádí se v prohlášení. Rota ve své reakci uvedl, že se až „následně dozvěděl více informací, které mě nutí litovat svého rozhodnutí tak učinit“. „Chtěl bych objasnit, že nikdo, včetně kolegů poslanců a ukrajinské delegace, o mém záměru ani o mých výrocích před jejich pronesením nevěděl,“ napsal. „Zejména se chci co nejhlouběji omluvit židovským komunitám v Kanadě a na celém světě.“ Z prohlášení však není zřejmé, za co se Rota omlouvá, a není v něm uvedeno ani jméno Hunky, ani žádné podrobnosti o tom, jaké informace se o něm Rota od pátku dozvěděl.
Také generální ředitel židovské organizace sídlící v Torontu B’nai Brith Canada Michael Mostyn uvedl, že je více než pobuřující, že parlament vyznamenal bývalého člena nacistické jednotky, a řekl, že ukrajinští „ultranacionalističtí ideologové“, kteří se dobrovolně přihlásili do divize Galicia, „snili o etnicky homogenním ukrajinském státě a podporovali myšlenku etnických čistek“. „Očekáváme smysluplnou omluvu. Parlament dluží omluvu všem Kanaďanům za tuto nehoráznost a podrobné vysvětlení, jak k tomu mohlo dojít v centru kanadské demokracie,“ řekl Mostyn. Centrum pro Izrael a židovské záležitosti, které zastupuje židovské federace v celé zemi, uvedlo, že je tímto incidentem hluboce znepokojeno. „Kanadská židovská komunita stojí pevně na straně Ukrajiny v její válce proti ruské agresi. Nemůžeme však mlčet, když se mažou zločiny spáchané Ukrajinci během holocaustu,“ uvedla skupina v prohlášení zveřejněném v neděli na serveru X. V druhém písemném prohlášení, které bylo zveřejněno v neděli pozdě večer, lídr kanadské opozice Pierre Poilievre svalil vinu na premiéra Justina Trudeaua. „Nikdo z poslanců (kromě Justina Trudeaua) neměl možnost prověřit minulost této osoby předtím, než byla představena a vyznamenána na půdě Dolní sněmovny. Bez varování a kontextu nebylo možné, aby kterýkoli poslanec v sále věděl o této temné minulosti,“ řekl Poilievre. Mluvčí úřadu premiéra Mohammad Hussain se bránil a zopakoval Rotovo tvrzení, že Hunku pozval pouze on sám. „Parlament a kancelář předsedy parlamentu jsou nezávislé na předsedovi vlády a úřadu předsedy vlády,“ uvedl Hussain v nedělním písemném prohlášení. „Předseda parlamentu měl na páteční projev vlastní přidělení míst pro hosty, která určil pouze předseda parlamentu a jeho kancelář.“
Lídr Demokratů Jagmeet Singh ve svém prohlášení uvedl, že rovněž sdílí obavy ohledně „osoby poctěné potleskem vestoje“, a dodal, aniž by Hunku jmenoval, že nebyl hostem strany a demokratická strana NDP si nebyla vědoma jeho „spojení s nacistickým režimem“. „Tato událost poškodila židovskou komunitu a za to se omlouvám,“ řekl Singh. „Musíme se společně postavit proti sílící vlně antisemitismu.“
Pomníky na počest první ukrajinské divize vyvolaly v posledních letech kontroverze. V roce 2021 byla socha ukrajinského vojevůdce Romana Šuchevyče a pomník bojovníků divize Waffen-SS Galicia v Edmontonu poničeny, když na ně kdosi nasprejoval nápis „Opravdový nacista“. Organizace Friends of Simon Wiesenthal Center tehdy uvedla, že se o odstranění těchto soch zasazuje již desítky let. V roce 2020 byl podobným způsobem poničen pomník divize Waffen-SS Galicia v Oakville v Ontariu. Rozhodnutí o přijetí ukrajinských přistěhovalců, kteří v poválečném období sloužili v divizi SS Waffen, bylo sporné a židovské skupiny tvrdily, že by jim měl být zakázán vstup do země. Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku prohlásil SS za zločineckou organizaci a zahrnul do tohoto prohlášení i SS Waffen. Divize Waffen-SS Galicia se v roce 1945 vzdala britské armádě a něco přes 8 000 mužů bylo v roce 1947 přesunuto do Spojeného království. V roce 1950 se federální vláda rozhodla povolit Ukrajincům žijícím ve Velké Británii přijet do Kanady „bez ohledu na jejich službu v německé armádě, pokud jsou jinak přípustní“. Tito Ukrajinci by měli být podrobeni zvláštním bezpečnostním prověrkám, ale neměli by být odmítnuti na základě své služby v německé armádě“. V roce 1985 vyzval tehdejší premiér Brian Mulroney k vytvoření královské komise, která by prověřila, zda se Kanada nestala útočištěm válečných zločinců. Deschenesova komise pro zkoumání válečných zločinů zjistila, že v Kanadě v té době žilo asi 600 bývalých příslušníků divize Waffen-SS Galicia. Soudce Jules Deschenes však uvedl, že členství v divizi samo o sobě nepředstavuje válečný zločin.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.