Financial Times. Merkelová ovšem podpořila část Macronova plánu a chce ukázat jednotný postoj, napsaly o tom Financial Times.
Macron a Merkelová narazili na silnou opozici z bloku, který je pro volný obchod. Plán měl ukázat francouzsko-německou jednotu a jejich úsilí oživit proces evropské integrace a vyrovnat tak destabilizující efekty Brexitu.
Ale obchodně liberální země, severské, země Beneluxu a pobaltské země, včetně Portugalska, Řecka, Irska a Španělska se postavily proti pokusu zavedení formálního evropského mechanismu k omezení zahraničních převzetí v klíčových odvětvích. Macron chtěl mechanismus, který by vetoval a nakonec i blokoval převzetí z neevropských firem, hlavně z Číny. Nakonec prošla okleštěná verze, která počítá jen s analýzami, bez jakéhokoliv blokovacího mechanismu.
Ukazuje se tedy, že pro Macrona cesta „Bruselem“ nebude tak snadná. On sám se vyjádřil, že Evropa může pokročit, jen když budou Francie a Německo mluvit jedním hlasem. Merkelová zase potvrdila, že je potřeba najít cesty vpřed a nelze si pozornost nechávat odpoutávat jen Brexitem. Podle německé kancléřky chce Německo a Francie „změnit EU tak, aby byla schopná najít svou odolnost vůči výzvám globalizace.“
Macronův tlak na „protekcionistickou Evropu“ ovšem probudil podobnost s Trumpovými politikami.
Došlo i na řadu stížností. Např. portugalský premiér si stěžoval, že Lisabon byl kvůli finanční krizi donucen privatizovat svá strategická odvětví – na což právě Berlín a Paříž dohlíželi. A některá aktiva koupili Číňané. A do té doby je Portugalsko více závislé na zahraničních investic, dodal premiér Costa.
Našel sluchu také u řeckého premiéra, jehož zemi se přihodilo totéž. Nový irský premiér Varadkar zase varoval před tím, aby se návrh nestal trojským koněm protekcionismu. Nebylo také jasné, co je vlastně strategické odvětví.
Macron ovšem získal podporu od Jean-Claude Junckera, který prohlásil, že s prezidentem zcela souhlasí.