Podle nové zprávy Mnichovské bezpečnostní konference světová dynamika směřuje do no-win situace.
V kontextu rostoucího geopolitického napětí a ekonomické nestability se mnohé vlády více zajímají o to, že získávají méně než jiné. To je ale recept na dynamiku no-win či prohra-prohra, což zpochybňuje nejen spolupráci, ale také celkový mezinárodní řád, který i přes všechny chyby dovedl nabídnout výhody pro všechny, píše zpráva Mnichovské bezpečnostní konference pro rok 2024.
Západní svět čelí těžké volbě: na jednu stranu je ve stále konkurenčnějším prostředí, kde se nejde vyhnout úvahám o relativním zisku. Na druhou se musí snažit oživit spolupráci s pozitivní rovnicí, bez které není možný větší inkluzivní globální růst a řešení globálních problémů.
Zpráva hodnotí období po skončení studené války jako celkově úspěšné: riziko války velmocí se zdálo být vzdálené, mnohostranná spolupráce vzkvétala, demokracie a lidská práva se šířila a chudoba ve světě klesala. Současná Zeitenwende (česky bod zvratu) však směřuje jiným směrem, protože pesimismus vytlačil optimismus z počátku éry po studené válce. V kontextu rostoucího geopolitického soupeření a globálního hospodářského zpomalení jsou klíčoví aktéři v transatlantickém společenství, v mocných autokraciích a v zemích tzv. globálního Jihu nespokojeni s tím, co vnímají jako nerovnoměrné rozdělování absolutních výhod mezinárodního řádu, píše zpráva o současných problémech.
Stále více států definuje svůj úspěch ve vztahu k ostatním, takže hrozí, že se roztočí začarovaný kruh myšlení o relativních ziscích, ztrátách prosperity a rostoucím geopolitickém napětí. Výsledná dynamika ztráty a prohry se již projevuje v mnoha oblastech politiky a zachvacuje různé regiony.
Východní Evropa je příkladem, kde mají obavy z relativního zisku podobu přesvědčení o nulovém součtu (zisky jiného aktéra znamenají ztráty pro nás samotné). Toto přesvědčení se projevuje v úsilí autokracie o sféru vlivu. V tomto regionu podle zprávy totiž imperiální ambice Moskvy už vyústily ve válku a v dohledné budoucnosti podkopaly všechny vize kooperativního bezpečnostního uspořádání.
Dalším regionem, v němž by se mohla podobná situace opakovat, je potom Indo-Pacifik, kde se stále více střetávají různé vize řádu s nulovým součtem. Panují totiž obavy z toho, že by se region mohl stát sférou vlivu Číny. Výsledkem je, že mnoho zemí v regionu usiluje o užší bezpečnostní vazby s USA a snaží se snížit svou ekonomickou závislost na Číně. Pokud velmocenská konfrontace s Čínou bude eskalovat, bude to znamenat ztrátu pro všechny.
V případě eskalace v regionu Blízkého východu, píše zpráva, dojde ke ztrátám pro všechny. Útok Hamásu na Izrael otřásl pocitem bezpečnosti země. Izraelská reakce uvrhla Gazu do zoufalství, které se projevilo prudkým nárůstem civilních obětí, zničenou infrastrukturou a humanitární nouzí. Válka může také narušit regionální sbližování, které nabíralo na obrátkách a začalo měnit nulové myšlení regionálních mocností, uvedla zpráva.
V africkém regionu Sahel se dynamika hry s nulovým součtem prohloubila díky sérii vojenských převratů, díky kterým EU a USA ztratily partnery pro podporu rozvoje, demokracie, dobrého vládnutí, boje proti terorismu a zvládáni migrace. Zdejší občané zase ztratili perspektivu míru a demokratického pokroku.
Státy na celém světě stále více usilují o ekonomickou bezpečnost proti nátlaku namísto zvyšování vzájemných zisků v důsledku toho, že proces globalizace je transformován geopolitikou. Kapitál a obchodní toky už začínají proudit podél geopolitických linií. Odstranění rizik z ekonomických vztahů by mohlo omezit zranitelnost a tím i potenciál konfliktu.
Geopolitické napětí ovlivňuje i oblast klimatické politiky, která představuje jinak typickou oblast s kladným součtem. Zpráva píše, že zavádění zelených technologií by mohl být zmařeno napětím mezi Čínou a USA, transatlantickými neshodami ohledně pravidel obchodu a dotací a rozpory mezi zeměmi s nízkými a vysokými příjmy, včetně rozporů ohledně odpovídajícího financování v oblasti klimatu. Rovněž technologický pokrok, který byl dlouho hnací silou světové prosperity, je stále více využíván soupeři. Čína, USA a další země chtějí ovládnout strategické technologie, jako jsou polovodiče a umělá inteligence, upozorňuje zpráva.
Mezinárodní společenství se namísto reformy mezinárodního řádu, který stojí na pravidlech, ubírá opačným směrem. Transatlantičtí partneři a další podobně smýšlející státy čelí výzvě obtížného vyvažování. Musí investovat do obrany a zároveň výběrově omezit pokusy o vzájemné výhody jenom na politicky stejně smýšlející státy. Nesmí to ale vést k začarovanému kruhu, ve kterém se spolupráce s pozitivním součtem omezuje na stále méně zemí.
Zpráva hovoří o tom, že transatlantické úsilí se musí týkat budování silnějších partnerství se zeměmi globálního Jihu a orientovat na reformu mezinárodního řádu tak, aby fungoval pro mnohem globálně širší okruh voličů. Zpráva přiznává, že tento cíl se bude těžko realizovat – zvláště ve volebním roce, kdy se výhody spolupráce mezi demokraciemi dostane pod tlak.
Existuje tak reálné riziko, že už pro stále více zemí nepůjde o to, kdo získá víc, ale kdo ztratí míň.
Celá zpráva je ke stažení ZDE (anglicky).
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.