Národní sjednocení i Nová lidová fronta slibují, že po volbách v zemi zavedou vyšší daně, včetně daně z majetku.
Volební kampaň ve Francii se zaměřila na téma vyšších daní pro bohaté. Obě strany, které vedou v současných průzkumech veřejného mínění, Národní sjednocení a Nová lidová fronta, hrozí, že v případě vítězství v parlamentních volbách zavedou ve Francii vyšší daně, včetně širší daně z majetku. To vyvolává obavy správců majetku a daňových expertů, kteří naznačují, že bohatí obyvatelé mohou zemi opustit a odnést si s sebou pracovní místa, investice a daňové příjmy.
Rodina Saade, která v Marseille vybudovala globální námořní impérium, konkrétně společnost CMA CGM SA, se díky svému úspěchu ocitla v centru pozornosti státu. Jordan Bardella z Národního shromáždění se zaměřil na lodní společnosti a požaduje vyšší korporátní daně, vyšší zdanění bohatých podporuje i aliance Nová lidová fronta. Nic však prozatím nenasvědčuje tomu, že by rodina Saadeových měla v plánu opustit Francii.
Třináct francouzských miliardářů, včetně Bernarda Arnaulta a Francoise Bettencourt Meyersové, může nicméně čelit významným změnám, protože prezident Emmanuel Macron plánuje zrušit daňová opatření zavedená s cílem přilákat do země bohaté investory. Macron dříve zúžil daň z bohatství tak, aby se vztahovala pouze na nemovitosti a zavedl rovnou daň z příjmů z úspor. Tyto reformy spolu s dalšími pro-podnikatelskými politikami zlepšily investiční prostředí ve Francii.
Macronovo náhlé rozhodnutí rozpustit parlament vyvolává nejistotu a může způsobit, že až do příštích prezidentských voleb v roce 2027 bude parlament zablokovaný, píše článek.
Třináct francouzských miliardářů vlastní dohromady čistý majetek ve výši 522 miliard dolarů a patří mezi 500 nejbohatších na světě.
Francouzské politické klima pro lidi s vysokými příjmy připomíná rok 1981, kdy se Francois Mitterrand stal prvním socialistickým prezidentem poválečné Francie. Zavedl tehdy politiku znárodňování a daně z majetku, což vedlo k tomu, že si někteří francouzští občané otevřeli bankovní účty v zahraničí a stali se daňovými exulanty. Daň z bohatství byla v uplynulých 40 letech rušena, obnovována a upravována a často se stávala horkým tématem volebních kampaní. Současný požadavek na vyšší zdanění bohatých pochází od opozičních politiků, kteří prosazují „daňovou spravedlnost“.
Levicové strany navrhují znovuzavedení daně z bohatství, nahrazení rovné daně odvodem za odchod ze země, zvýšení daní pro osoby s vysokými příjmy a změnu pravidel pro dědictví. Národní shromáždění vedené Marine Le Penovou slibuje odstranění daňových mezer a přeměnu Macronovy daně z majetku na daň z finančního bohatství, která by nezahrnovala primární bydliště. Prezident Macron naopak zavádí snížení těchto daní, neboť chce od bohatých získat investice a pracovní příležitosti.
Hodně bude záležet od výsledků voleb, které proběhnu ve dvou kolech na konci června a v červenci. Pokud z voleb vzejde parlament bez většinové koalice, mohlo by se zásadní rozhodnutí o zvýšení daní odložit až do prezidentských voleb roce 2027. To by francouzským bohatým, kteří mají vysokou mobilitu a často sídlí ve více zemích, poskytlo čas na přípravu a informované rozhodování, konstatuje článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.