Izolace? Putin od května jednal s plejádou světových lídrů, diví se Bloomberg

Ruský prezident se diplomaticky značně činí, a to navzdory mezinárodnímu zatykači a snaze západních zemích ho izolovat.

Ruský prezident Vladimir Putin vyvíjí řadu diplomatických aktivit, kterými čelí snahám západních zemí vykreslit ho jako izolovaného lídra v důsledku konfliktu na Ukrajině. Od začátku svého pátého funkčního období v květnu letošního roku se Putin setkal s vedoucími představiteli z různých regionů, včetně Evropy, Asie, Afriky, Latinské Ameriky a Blízkého východu. Navzdory cestovním omezením vyplývajícím ze zatykače Mezinárodního trestního soudu za údajné válečné zločiny na Ukrajině stihl šest zahraničních návštěv. Putinova snaha o posílení vazeb s bývalými sovětskými zeměmi a národy, které sdílejí jeho protiamerické nálady, stejně jako s těmi, které zachovávají neutralitu vůči ukrajinskému konfliktu, odráží jeho strategii budování spojenectví mimo tradiční západní sféru.

Putin po svém znovuzvolení ihned navštívil Si Ťin-pchinga v Pekingu a později se s ním v tomto měsíci znovu setkal na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Slíbili si, že posílí strategickou koordinaci, přičemž Si podpořil Rusko v boji proti sankcím.

Návštěva indického premiéra Nárendry Módího v Moskvě potvrzuje silné vazby Indie s Ruskem v době rostoucích čínsko-ruských vztahů. Indie zůstává klíčovým odběratelem ruských zbraní a stále více se spoléhá na zlevněnou ropu z Ruska.

Maďarský premiér Viktor Orbán, který v současnosti předsedá EU, čelil kritice za setkání s Putinem v Moskvě. Orbán, který je podle hodnocení článku známý svým proruským postojem, navštívil také Ukrajinu a Čínu.

Putin a turecký prezident Recep Tayip Erdogan se poprvé po několika měsících setkali na červencovém summitu ŠOS a jednali o ruském cestovním ruchu v Turecku a jaderné elektrárně Akkuyu. Erdogan pozval Putina na brzkou návštěvu Turecka a vyjádřil přání posílit vztahy s Ruskem.

V červnu Putin rovněž navštívil Severní Koreu, kde podepsal obranný pakt se zdejším lídrem Kim Čong-unem, což vedlo k obavám z možného přenosu zbrojních technologií. Putin se rovněž setkal s vedoucími představiteli Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Mongolska, Pákistánu, Kataru, Zimbabwe, Bolívie, Konžské republiky, Kuby, Arménie, Tádžikistánu, Bahrajnu, Uzbekistánu a Běloruska. K nadcházejícím setkáním patří pořádání summitu BRICS v Kazani, kde se v říjnu setkají vedoucí představitelé Brazílie, Indie, Číny, Jihoafrické republiky, Íránu, Egyptu, Etiopie a Spojených arabských emirátů.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.