Madurovo další prezidenství však může zvýšit zranitelnost vlády a vést k nejisté budoucnosti Venezuely.
Znovuzvolení nezachrání venezuelského prezidenta nejistotou jeho celkové politické situace, napsala Allison Fedirka na stránkách Other News. Venezuelská Národní volební rada vyhlásila vítězem prezidentských voleb z 28. července Nicolase Madura, který získal 51 % hlasů, zatímco opoziční kandidát Edmundo Gonzalez Urrutia 44 %. Madurovo vítězství se očekávalo, protože v minulosti volby manipuloval. Jeho další prezidenství však může zvýšit zranitelnost vlády a vést k nejisté budoucnosti Venezuely.
Volby odhalily, že Maduro nemá podporu obyvatelstva a spoléhá se především na ty, kteří byli závislí na státu nebo státní podpoře. S dlouhodobými hospodářskými problémy země se ale tato podpora snižuje. Navzdory ekonomickým potížím vláda umožnila účast opozice, která však tvrdí, že získala 70 % hlasů. Výsledky zpochybňuje prostřednictvím ověřování hlasů a upozorňuje na možné problémy s elektronickým hlasovacím systémem. Strategií opozice je delegitimizovat Madurův režim zpochybněním výsledků voleb a vyvoláním pochybností ve venezuelských institucích.
Maduro čelí rovněž výzvám uvnitř vlády kvůli složité mocenské dynamice. Ovládá sice klíčové části vlády, jako je Národní volební rada, ale nemá úplnou moc nad celou zemí. Jednat samostatně, například uzavírat dohody s USA, je riskantní. Klíčovou roli hraje ministr obrany Padrino Lopez, který dohlíží na ozbrojené síly a klíčové zahraniční vztahy, například s Ruskem. Maduro si ho musí udržet na své straně, aby se vyhnul vojenskému převratu. Neformální vliv má také Diosdado Cabello, který je zapojen do nezákonných aktivit. Maduro, Padrino i Cabello jsou podle autorky předmětem jednání a pod vlivem třetích stran – ať už jde o USA, Rusko nebo drogové kartely.
Mezinárodní společenství, které bylo kdysi vůči Madurovi kritické, se v poslední době kvůli ekonomickým tlakům s Venezuelou opatrně angažuje. Nyní je ale otázkou, zda tento trend bude pokračovat. Spojené království, Panama, Chile, Španělsko, Peru a Argentina vyjádřily pochybnosti o výsledku. Brazílie vyzvala k větší transparentnosti výsledků a ověřování v zájmu legitimity vlády. Dokonce i odstupující mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador prohlásil, že počká na konečné sečtení hlasů, než se k volbám vyjádří. Spojené státy prohlásily, že nebudou předjímat výsledek, ale zpochybňují pravdivost výsledků. Jinými slovy, země, které se k Venezuele pomalu začaly chovat vřele, se mohou opět začít stahovat, píše Fedirka.
Hospodářská krize ve Venezuele se nadále prohlubuje, což může vést k posílení sankcí ze strany Washingtonu. Vzhledem k pochybnostem o demokratických procesech v zemi mohou společnosti, které mají zájem o obchodní vztahy, přehodnotit své plány. Zákon prezidenta Madura proti blokádě má za cíl přilákat finanční prostředky, ale kvůli sankcím USA čelí překážkám.
Navzdory svému nedávnému volebnímu „vítězství“ čelí Maduro rostoucím protivládním protestům a také hrozící vlně emigrace, která by mohla zkomplikovat vztahy Venezuely s ostatními zeměmi v regionu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.