Politolog Petr Drulák píše o tom, jak otázka migrace znova ukazuje na dvojí metry a nerozumnost evropské politiky.
Mezi četnými hříchy, které má Maďarsko v Bruselu, se počátkem léta objevila jedna novinka. Evropská komise obvinila Budapešť z přílišné vstřícnosti vůči migraci. Příslušná komisařka Švédka Ylva Johanssonová maďarskou vládu pokárala, že pokud nebude dostatečně prověřovat, koho si pouštějí do země, ohrožují tím i ostatní státy schengenské zóny. Neprověřené osoby mohou podle ní přicházet s úmyslem škodit a páchat teroristické útoky po Evropě. Počátkem srpna opět pohrozila nespecifikovanými sankcemi. Ozvaly se také některé členské státy a ústy vlivného šéfa evropských lidovců i Evropský parlament. Manfred Weber by Maďary ze Schengenu nejraději vyloučil. Budapešť si však stojí za svým.
Že by se v Budapešti zbláznili a v Bruselu přišli k rozumu? Co bude s Řeckem a Itálií, přes něž každoročně proudí statisíce neprověřených osob? Zakáží se německé nevládky, které ve Středozemním moři ilegální imigraci pomáhají? Ani náhodou. Příznivci dosavadního bruselského směřování se nemají, čeho děsit a odpůrci, z čeho těšit. Budapešť neusnadňuje migraci lidem z chudých či rozvrácených zemí Afriky a Blízkého východu, kteří Maďarsku nemají co nabídnout, neotevírá se muslimům a lidem, jejichž mentalita se s tou evropskou zásadně rozchází. Jinými slovy Budapešť nadále nestojí o Bruselem chráněné a protlačované migranty. A ani Brusel na své politice nic nemění.
Budapešť se však rozhodla, že usnadní pracovní imigraci z Ruska a Běloruska. Neruší systém podávání žádostí a prověřování žadatelů, pouze jim něco ubírá z byrokratické zátěže spojené s jejich prací v Maďarsku. Maďarsko tento systém už nějakou dobu praktikuje vůči Srbsku a Ukrajině. Od července ho rozšířilo o balkánské státy a také Rusko s Běloruskem. Ujasněme si, že o žádnou maďarskou pomoc dotčeným zemím se nejedná. Spíše jde o únik mozků (brain drain), v němž Maďarsko k sobě láká vysoce kvalifikované pracovníky, které jejich domovské země neumí zaplatit či využít. Zkrachovalé státy jako Moldavsko či Bosna a Hercegovina mohou vítat, že se díky tomu dostanou do země alespoň nějaké remitence, ale relativně vyspělé státy jako Rusko či Bělorusko si uvědomují, že odchod těchto lidí jim přináší čistou ztrátu.
Brusel se přesto bouří. Volnější režim prý usnadní pronikání ruských špionů a záškodníků do Evropy. Skutečně tito strážci Evropy soudí, že ruské zpravodajce zastaví vízová politika a zákaz pracovní migrace? To je trochu podceňují. A neoslaboval Západ nepřátelské režimy vždy tím, že naopak umožňoval jejich občanům, aby se na Západě rozhlédli a sami viděli, kde se žije lépe? Možná že z dobrých důvodů si dnes západní představitelé na něco takového už netroufnou. Evropští občané by možná také ocenili, pokud by strážci evropské bezpečnosti věnovali stejnou energii teroristickým hrozbám masové jižní migrace jako věnují špionážním hrozbám téměř neexistující migrace východní. S násilnostmi pachatelů z migračního prostředí se v ulicích evropských měst roztrhl pytel.
Úplně poslední spor Budapešti s Bruselem z minulého týdne už žádné nezvyklé otázky nepřináší. Opět jde o migranty, tentokrát ukrajinské. Maďarsko rozhodlo, že přestane poskytovat bezplatné ubytování a dávky lidem, kteří přišli z regionů přímo nezasažených válkou. Opatřením mají být dotčeny především romské klany ze západní Ukrajiny. Maďarsko jako obvykle hájí vlastní zájem a zdravý rozum. Není důvod, aby maďarští daňoví poplatníci sponzorovali sociální turisty z oblastí, kde pokračuje normální život a kteří očividně nemíní nijak přispívat hostitelské společnosti. A Brusel? Jako obvykle věren své ideologii jde proti zájmu evropských občanů i proti zdravému rozumu.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!