Před tím, než Trump začne další obchodní válku, se čínská vláda snaží o refinancování dluhů a uvolnění zdrojů pro růst.
Čína oznámila balíček dluhových swapů v hodnotě 1,4 bilionu dolarů na refinancování dluhu místních vlád, což se naposledy stalo v roce 2015, napsaly noviny Asia Times v článku Williama Peseka. Záměrem je řešit nedostatečný hospodářský růst ovlivněný faktory, jako jsou deflační tlaky a nezaměstnanost mladých lidí. Ministr financí Lan Fo’an uvedl, že cílem swapu je zajistit stabilní ekonomické a fiskální operace s ohledem na mezinárodní a domácí potřeby.
Očekává se, že swap ušetří přibližně 84 miliard USD na úrokových platbách, přičemž celkový skrytý dluh Číny se odhaduje na 14,3 bilionu USD. Ekonomové se domnívají, že k oživení důvěry je kromě swapu zapotřebí i dalších opatření, která by se zaměřila na podporu nákupů domácností. Vláda Si Ťin-pchinga musí řešit problémy v sektoru nemovitostí, posílit kapitálové trhy, snížit dominanci státních podniků, podpořit začínající podniky a posílit sociální záchranné sítě, aby se výdaje domácností zvýšily. Stimulační opatření mohou poskytnout potřebnou podporu Siovu reformnímu úsilí v podmínkách globálních tržních tlaků.
Dopad možného poklesu cen v důsledku demografických problémů a převisu dluhu podtrhuje potřebu odvážných restrukturalizačních kroků ke zvýšení konkurenceschopnosti Číny. Premiér Li Kche-čchiang zdůrazňuje, že vláda je schopna řídit ekonomické zlepšení, ale uznává zvýšené riziko amerických cel po znovuzvolení Donalda Trumpa. Jako protiváhu rostoucím clům může Čína stupňovat fiskální stimulační opatření.
Hlavní ekonomka pro Čínu v ING Bank Lynn Songová naznačuje, že v případě Trumpova vítězství se šance na větší balíček politické podpory zvýší. Rick Waters, výkonný ředitel čínské praxe Eurasia Group, se domnívá, že Čína může mít kvůli strukturálním nevýhodám potíže s omezením škod způsobených potenciální obchodní válkou s USA. Ian Bremmer, prezident Eurasia Group, zmiňuje, že Čína již nyní dosahuje slabých hospodářských výsledků a cítí se v defenzivě kvůli potenciálním celním hrozbám.
Další varují, že neadekvátní stimulační balíček po Trumpově znovuzvolení by mohl mít negativní dopad na čínskou ekonomiku. Například Brendan McKenna, stratég společnosti Wells Fargo & Co, upozorňuje, že další cla by mohla vést k inflaci a případně ovlivnit snahy amerického Federálního rezervního systému o snížení sazeb.
Spekuluje se o tom, zda by Čína v reakci na Trumpova cla mohla devalvovat jüan, aby v případě poklesu čínského růstu zvýšila konkurenceschopnost vývozu. Analytici se obávají nesplácení závazků mezi developery se značným zahraničním dluhem, pokud by skutečně došlo k devalvaci jüanu. Čínský růstový model se od finanční krize v letech 2008-2009 soustředil na velké infrastrukturní projekty řízené ročními růstovými cíli, což by mohlo tváří v tvář ekonomické nejistotě představovat problém.
Představitelé místních samospráv v Číně se soustředí na plnění ročních cílů HDP, aby si získali pozornost Pekingu. To je však v rozporu s cílem snížit finanční rizika a pákový efekt v systému. Čínská ekonomika je do značné míry závislá na investicích a čelí problémům, jako je krize v oblasti nemovitostí a snížená globální poptávka. K řešení těchto problémů navrhuje Mezinárodní měnový fond reformy, včetně podpory soukromých podniků, posílení záchranných sociálních sítí, investic do vzdělávání a technologií či provedení důchodových reforem pro stárnoucí populaci. Provedením těchto změn by mohla Čína svůj hospodářský růst zvýšit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.