Automobilky v Japonsku čelí v současnosti velkým výzvám a rizikům.
Někde, pravděpodobně v Bejrútu, se bývalý hlavní manažer automobilky Nissan, Carlos Ghosn cítí spokojeně, když nyní sleduje, jak akcie Nissanu během pětiletého funkčního období současného generálního ředitele klesly o 47 %. Makoto Učida dosáhl výrazně horších výsledků, což z něj dělá nejhoršího generálního manažera Nissanu přinejmenším od roku 1974. K tomuto poklesu dochází souběžně s problémy, kterým čelí další japonské automobilky, napsal Wiliam Pesek pro Asia Times.
Nissan se potýká s problémy od Ghosnova zatčení za finanční pochybení a nyní se k tlaku přidává i vzestup čínského automobilového průmyslu. Michael Dunne popisuje tuto změnu jako „velký čínský automobilový blitzkrieg“, během něhož příliv čínských automobilů narušuje trh. Očekává se, že Čína letos vyveze 6 milionů automobilů, přičemž průměrná cena každého z nich je pouze 19 000 USD. S rostoucí konkurencí jsou japonští výrobci tlačeni k tomu, aby urychlili výrobu elektromobilů, zvláště když se Donald Trump vrací k uvalení dovozních daní na Čínu, Kanadu a Mexiko.
Trumpův plán uvalit cla na vozidla vyrobená v Mexiku a možná i v Kanadě vyvolává ale také obavy v Tokiu a Soulu. S jeho návratem do úřadu se představitelé velkých automobilek, jako jsou Toyota, Honda a Hyundai, připravují na podobná cla namířená proti Asii. Země se silnou výrobou automobilů mohou rovněž čelit problémům v důsledku narušení dodavatelských řetězců.
Elon Musk mezitím varoval, že čínské společnosti vyrábějící elektromobily by mohly najít úspěch na trzích mimo Čínu. Věří, že bez obchodních bariér by mohly překonat ostatní globální společnosti. Musk se potom snažil svá prohlášení objasnit, pravděpodobně s ohledem na významnou výrobní kapacitu společnosti Tesla v čínské Šanghaji.
Japonský premiér Šigeru Išiba musí být opatrný, protože Trump usiluje o uzavření velké dohody s čínským prezidentem: Členové Trumpova kabinetu se domnívají, že současné hrozby vysokými cly jsou pouze taktikou, která má Čínu přimět k plnění amerických požadavků. Tato situace staví Japonsko do obtížné situace, protože může přijít o obchodní dohodu mezi USA a Čínou zaměřenou na výrobu elektromobilů v Americe. Tento plán kontrastuje s Bidenovou strategií vyloučit čínské elektromobily z amerického trhu pomocí vysokých daní, píše Pesek.
Trump už upozornil, že Čína staví v Mexiku továrny na automobily, které bude prodávat v USA, a prohlásil, že že tyto továrny budou místo toho v USA zaměstnávat americké pracovníky. Pokud se společnosti v Číně nepodřídí, Trump varuje před přísnými cly.
Čínští výrobci elektromobilů mezitím dosahují dobrých výsledků a výrazně překračují cíle dodávek. Japonské automobilky zvyšují investice, aby dohnaly náskok na trhu s elektromobily, Toyota staví velkou továrnu na baterie v Severní Karolíně a zaměřuje se na dlouhodobý růst navzdory politické nejistotě. Japonský automobilový průmysl nicméně ztrácí podíl na světovém trhu, zejména v zemích, jako je Čína, Indonésie, Malajsie, Singapur a Thajsko. Z analýzy agentury Bloomberg například vyplývá, že v letech 2019 až 2024 utrpěly japonské automobilky ve srovnání s ostatními konkurenty nejvýraznější ztráty. Tyto změny zdůrazňují rostoucí dominanci Číny na trhu.
Navzdory snahám Japonska o inovace je vzestup čínských automobilek překvapivý. Japonsko zaostává v generování technologických společností s vysokou přidanou hodnotou a také váhá s plným přechodem na elektromobily a místo toho se zaměřuje na hybridy. Toyota však nyní zvyšuje výrobu elektromobilů, aby mohla konkurovat čínské společnosti BYD.
Pesek v závěru hodnotí výhled globálního automobilového sektoru jako neutrální, což znamená, že se očekává jen mírný nárůst prodeje lehkých vozidel. Růst trhu je však v jednotlivých regionech nerovnoměrný kvůli problémům v Evropě a Číně. Konkurence zůstává silná, což také dokresluje rizika, kterým čelí japonské automobilky.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.