Napětí mezi Francií a jejími bývalými koloniemi roste, ke stížnostem na chování bývalého kolonizátora se nyní intenzivně přidal i v Senegal.
Stovky západoafrických střelců, jednotek zvaných „Tirailleurs Sénégalais“, kteří za druhé světové války bojovali za Francii, byly pravděpodobně zabity 1. prosince 1944 francouzskou armádou poté, co se dožadovali svých nevyplacených mezd. Oběti jsou údajně pohřbeny na vojenském hřbitově v Thiaroye, rybářské vesnici nedaleko senegalského hlavního města Dakaru. Všechny hroby jsou zde anonymní a přesná poloha ostatků není známa, stejně jako počet obětí. Francouzské úřady se po desetiletí snažily události v Thiaroye bagatelizovat. Zprávy francouzské armády krátce po masakru určily, že 35 západoafrických vojáků bylo zabito v reakci na „vzpouru“. Podle jiných zdrojů bylo mrtvých až 70 a mnozí francouzští a senegalští historici se však dnes shodují, že skutečný počet obětí se pravděpodobně počítá na stovky (někteří hovoří o téměř 400 zabitých afrických vojácích, a to na základě odhadů počtu střelců přítomných v táboře v den masakru). Senegal si nyní připomíná 80. výročí tohoto masakru, což vyvolává napětí mezi Francií a bývalou kolonií. „Za odpovědi bojuji už více než 80 let,“ říká senegalský občan Biram Senghor. Události v Thiaroye Francie poprvé oficiálně uznala za masakr až koncem letošního listopadu, kdy v dopise senegalskému prezidentovi Diomaye Fayeovi Emmanuel Macron uvedl: „Francie musí uznat, že toho dne konfrontace mezi vojáky a střelci, kteří požadovali vyplacení plné legitimní mzdy, vyvolala řetězec událostí, které vyústily v masakr.“ Počet obětí Macron neudává. Historici však tvrdí, že klíčové dokumenty pro objasnění toho, co se vlastně stalo, stále chybí a není ani jasné, zda Francie takové archivy vlastní a zda vůbec existují. Proto řada z nich incident zpochybňuje a liší si i vyjádření politiků. Zatímco francouzský ministr zahraničí označil události v Thiaroye za „výkřik hněvu“ ozbrojenců, který Francie „potlačila krveprolitím“, senegalský prezident prohlašuje, že šlo o „promyšlený čin“.
Senegalský prezident Bassirou Diomaye Faye byl do své funkce zvolen mimo jiné na základě slibu, že nově vymezí vztahy Senegalu s bývalým kolonizátorem včetně objasnění masakru v Thiaroye. Jeho vláda pořádá v celé zemi velké vzpomínkové akce na masakr. Podle některých politických analytiků je cílem senegalských zástupců odklon od Francie, včetně její vojenské přítomnosti tak, jak už se to odehrálo v jiných afrických zemích. Paříž postupně ztrácí vliv v řadě svých bývalých západoafrických kolonií. Francouzské jednotky byly v posledních letech vyhnány z Nigeru, Mali a Burkiny Faso a začátkem tohoto týdne ukončil dohodu o vojenské spolupráci s Paříží Čad, jedna z posledních zemí v regionu, kde Francie udržovala rozsáhlou vojenskou přítomnost. Francie má v Senegalu stále přibližně 350 vojáků. Na otázku ohledně jejich další přítomnosti Faye naznačil, že to není něco, co by si Senegalci přáli. „Historicky Francie zotročila, kolonizovala a zůstala zde,“ řekl.