Demonstrace, pád vlády, skandály s hromadným sexuálním obtěžováním, které šokovaly svět, ale i sláva letních olympijských her či znovuotevření katedrály Notre-Dame. Jaký byl minulý rok ve Francii?
Rok 2024 byl ve Francii velmi pestrý, pojďme si proto shrnout 10 „nej“ zpráv uplynulých 12 měsíců.
- Rok odstartovaly protesty zemědělců. Ti již v zimě poprvé uspořádali rozsáhlé protesty proti politice EU, která jim podle nich snižuje příjmy. Nyní se k jejich strastem přidal i návrh dohody EU s jihoamerickým blokem Mercosur, která podle kritiků postihne zemědělce v EU tím, že otevře evropské trhy levnějším produktům od konkurentů, kteří nejsou omezováni zemědělskými předpisy EU týkajícími se pesticidů, hormonů a environmentálních opatření.
- Jakási opožděná reakce na hnutí #MeToo se v zemi galského kohouta projevila, když herečka Judith Godrècheová podala v únoru 2024 stížnost na filmaře Benoîta Jacquota a Jacquese Doillona za to, že ji v mládí obtěžovali a sexuálně zneužívali. Koncem roku pak proběhl soudní proces, kde herečka Adèle Haenelová obvinila režiséra Christopha Ruggiu, že ji v dětství sexuálně zneužíval. Všichni muži svá obvinění odmítají. Před soudem stanul i Gérard Depardieu, a to kvůli obvinění ze sexuálního napadení, které proti němu vznesly dvě ženy a které on odmítá. Na jeho obranu se postavilo mnoho hereckých kolegů i sám prezident Macron.
- V březnu Francie zakotvila ve své ústavě potraty. Je tak první zemí, která chrání přístup k interrupci jako základní právo. Zákon o přijetí této ústavní změny prošel v poměru 780 ku 72 hlasům, které podpořilo mnoho krajně pravicových zákonodárců.
- Dne 6. června 1944 se na pěti plážích na pobřeží Normandie vylodilo přibližně 156 000 spojeneckých vojáků v rámci operace, která byla před Němci utajena a byl tak zahájen proces osvobození Francie, na který přijeli při slavnostních ceremoniích v severní Francii vzpomínat nejen téměř století pamětníci, ale i Emmanuel Macron, Joe Biden, britský král Karel III. a kanadský premiér Justin Trudeau.
- Co se politiky týče, bylo uplynulých 12 měsíců přinejmenším bouřlivých. Ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června získalo krajně pravicové Národní shromáždění nejvíce křesel ze všech stran a mělo tak dvakrát tolik než strana prezidenta Emmanuela Macrona. Ve snaze obnovit svou autoritu Macron vyhlásil předčasné parlamentní volby a doufal ve změnu. V prvním kole však Národní shromáždění zvítězilo znovu, což přimělo levicové strany, aby se spojily do široké koalice označené jako Nová lidová fronta a ve druhém kole hlasování zablokovaly krajní pravici cestu k moci. Macron pak téměř dva měsíce odkládal výběr nového premiéra a poté odmítl levicovou volbu Lucie Castetsové ve prospěch Michela Barniera z konzervativní strany Les Républicains. Jeho jmenování rozzlobilo levici i velkou část Francie. Barnier byl pak po pár měsících sesazen v hlasování o nedůvěře a Macron rychle jmenoval nového premiéra, centristu Françoise Bayroua, před kterým nyní stojí obtížný úkol: schválit rozpočet na rok 2025.
- Francií dále otřásl velkolepý pád abbé Pierra, oblíbeného francouzského katolického kněze, který zasvětil svůj život obhajobě bezdomovců, když se v červenci a září objevila obvinění ze sexuálního obtěžování. Obvinilo jej přibližně 24 obětí. Zneužívání zahrnovalo „nevyžádané doteky na prsou a vynucené polibky“ a sexuální kontakt se zranitelnou osobou a dítětem. Abbé Pierre byl i poslancem a přesvědčil kolegy poslance, aby přijali zákon zakazující majitelům bytů vystěhovávat nájemníky v zimních měsících. Dále založil charitativní organizace, které pomáhají chudým a bezdomovcům. Papež František to komentoval takto: „Je to člověk, který vykonal tolik dobrého, ale je to také hříšník.“
- Od konce července do začátku září zachvátila Francii olympijská a paralympijská horečka, která zemi přinesla neobvykle optimistickou náladu a divákům nezapomenutelné zážitky. Pařížská radnice se zavázala uspořádat hry šetrné k životnímu prostředí, a to především využitím stávající infrastruktury namísto výstavby nových sportovišť a Paříž tak poskytla působivou kulisu pro některé velkolepé olympijské momenty, když cyklisté závodili o vítězství na dlážděných ulicích, triatlonisté plavali po „vyčištěné“ řece Seině a Eiffelova věž vévodila aréně pro fotbal a beach volejbal.
- Gisèle Pelicotová je jméno, které rezonovalo médii a případ, který šokoval svět v rámci procesu s 51 obžalovanými. Gisèle utrpěla pohanu od svého bývalého manžela a desítek mužů, které naverboval na internetu. Dominique Pelicot nahrál tisíce videí, na nichž muži ve věku od 20 do 70 let napadají jeho bývalou ženu, zatímco ona je omámená a v bezvědomí. Gisèle Pelicotová se rozhodla svůj případ zveřejnit, aby zvýšila povědomí o sexuálních útocích pod vlivem drog. Všech 51 obžalovaných bylo shledáno vinnými. Většina z nich byla odsouzena k trestu odnětí svobody, Dominique Pelicot dostal 20 let.
- V září stanula před soudem vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová spolu s 26 členy své strany Národní shromáždění. Tito všichni byli obviněni ze zpronevěry prostředků parlamentu EU, když údajně používali peníze určené pro asistenty poslanců EU k placení zaměstnanců, kteří místo toho vykonávali politickou práci pro stranu. Le Penová pochybení odmítá a tvrdí, že případ je politicky motivovaný. Evropský parlament tvrdí, že strana Le Penové zpronevěřila 4,5 milionu eur. Rozsudek v této věci se očekává 31. března.
- Na konci roku, v prosinci, pak byla znovuotevřena katedrála Notre-Dame zničená požárem. Na obnově se podílely tisíce řemeslníků, řemeslníků a odborníků, kteři měly 5 let na to, aby věrně obnovili původní historické prvky. Jejich úkol podpořila řada soukromých darů z celého světa, fond na obnovu shromáždil 846 milionů eur. „Vznešené,“ řekl spokojený Macron během prohlídky.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.