Nová dohoda o strategickém partnerství se týká logistiky, energetiky, bezpečnosti i další spolupráce obou zemí a členů BRICS.
V geopolitice je rozhodující načasování, píše novinář Pepe Escobar. Pouhé tři dny před inaugurací Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta v Moskvě podepsali ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Masúd Pezeškian dohodu o komplexním strategickém partnerství se 47 články. Toto partnerství přichází v době, kdy státní dluh USA dosahuje rekordní výše 36. 1 bilionu dolarů a podíl USA na světové ekonomice klesá pod 15 %.
Nové rusko-íránské strategické partnerství má za cíl posílit klíčové multilaterální organizace, jako je BRICS+, Šanghajská organizace pro spolupráci a Euroasijská hospodářská unie. Toto partnerství zvyšuje spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany a zaměřuje se na mezinárodní dopravní koridor Sever-Jih, který spojuje Rusko, Írán a Indii, píše Esbobar dále.
Obě strany dohodu ocenily. Putin označuje partnerství s Íránem za „průlomový dokument“ s „ambiciózními cíli“ zaměřenými na „udržitelný rozvoj“. Poznamenal také, že Rusko a Írán sdílejí názory na mnoho zahraničněpolitických otázek a že obě země odolávají vnějšímu tlaku a staví se proti nespravedlivým sankcím. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí zdůraznil, že partnerství podporuje spolupráci a respekt namísto jednostranných akcí a dává oběma zemím nástroje k nastolení nového řádu, v němž spolupráce nahradí nadvládu.
Ačkoli dohoda netvoří formální vojenskou alianci, zahrnuje vojenské výměny na vysoké úrovni, jako jsou společná cvičení a sdílení zpravodajských informací. Očekává se, že Rusko bude Íránu prodávat vyspělé vojenské vybavení, včetně stíhaček a systémů protiraketové obrany, a zároveň bude od Íránu dostávat rakety a bezpilotní letouny. Posílí spolupráci v oblasti umělé inteligence.
Partnerství zahrnuje závazek Ruska pomáhat Íránu, což znamená jednak poskytování zbraní a jednak diplomatickou podporu proti sankcím. Rusko nebude podporovat žádný útok na Írán a bude chránit své území před tím, aby bylo k takovým operacím použito.
Zásadní význam pro toto partnerství má energetická infrastruktura, přičemž Rusko slibuje pokročilé technologie pro zlepšení íránského energetického sektoru. Byla oznámena nová třicetiletá dohoda o plynovodu, jejímž cílem je posílit íránský obchod s plynem a překonat problémy s domácími dodávkami, které existují v důsledku sankcí.
Rusko a Írán jsou klíčovými hráči ve významném projektu propojení 21. století známém jako Mezinárodní severojižní dopravní koridor (anglická zkratka je INSTC), který spojuje tři země BRICS a nabízí rychlejší a levnější alternativu k Suezskému průplavu, což jim také umožňuje vyhnout se sankcím. Další důležitou trasou je Severní mořská cesta (anglicky NSR), kterou Čína, jež se považuje za „téměř arktický stát“, pojmenovala jako Ledovou hedvábnou stezku.
Mezinárodní severojižní dopravní koridor posiluje integraci Eurasie a slouží jako důležitý projekt propojení pro země BRICS. Její dopad je podle autora významný, neboť podporuje snahu obejít v mezinárodním obchodě americký dolar. Rusko a Írán obchodují ve vlastních měnách a kryptoměnách a zároveň vytvářejí způsob, jak se vyhnout používání SWIFT, globálního systému bankovních zpráv se sídlem v Belgii. Plánují vytvořit širší platební síť propojenou s BRICS.
Partnerství mezi Ruskem a Íránem je často odmítáno jako součást „nové osy zla“, ale geopolitický kontext ukazuje jeho význam. Probíhající strategie USA ohledně konfliktu s Íránem odrážejí přetrvávající problémy v americké zahraniční politice, zatímco Rusko a Írán spolupracují, aby zpochybnily převládající mocenské struktury. Podle Escobara se americká mentalita věčných válek, která zdevastovala rozsáhlá území Afghánistánu, Iráku, Libye, Sýrie, Gazy, Ukrajiny a dalších zemí, se nyní mírně mění, ale nikam nezmizí. Rozdíl je v tom, že nyní Rusko-Irán se v těsné spolupráci přímo staví proti takové politice.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.