Rozhodnutí poskytuje Rusku novou strategickou výhodu poté, co přišlo o své základny v Sýrii. Jak toho Moskva dosáhla v nepřehledném terénu súdánského konfliktu?
Súdánský ministr zahraničí Alí al-Šaríf 12. února oznámil, že Súdán povolil Rusku zřídit na pobřeží Rudého moře námořní základnu, píše Aidan J. Simardone pro The Cradle. Tento krok poskytuje Rusku strategickou výhodu poté, co přišlo o své základny v Sýrii. Oznámení přichází v době, kdy Súdánské ozbrojené síly (anglická zkratka SAF) dosáhly významných vítězství, například obsadily centrum Chartúmu a město Umm Rawaba, čímž posílily svá nová mezinárodní spojenectví v boji proti Jednotkám rychlé podpory (anglická zkratka RSF), kterým pomáhají Spojené arabské emiráty.
Rusko podporovalo RSF až do začátku roku 2024, jeho nové spojení s Íránem podporovaným SAF nyní podporuje ruský zájem na zřízení základny v Rudém moři a oslabuje vazby SAF na Ukrajinu. Územní zisky SAF ovlivňují geopolitiku severní Afriky a západní Asie a mají dopad na regionální aliance, do nichž jsou zapojeny různé státy. Íránská podpora SAF by mohla zpochybnit izraelsko-súdánské vztahy vytvořené prostřednictvím Abrahámských dohod z roku 2020, které souvisely se západní podporou SAF.
Od získání nezávislosti v roce 1956 se Súdán téměř každý rok potýká s občanskou válkou. V roce 1989 Omar al-Bašír odvolal premiéra Sádika al-Mahdího a sblížil zemi s Íránem, který mu poskytl zbraně výměnou za přístup do súdánského přístavu. Vztahy se zhoršily, když Súdán během saúdsko-íránského konfliktu podpořil Saúdskou Arábii, což vedlo v roce 2014 k uzavření íránských kulturních center a vyhoštění íránských diplomatů. V roce 2016 Súdán vztahy s Íránem přerušil a začal normalizovat vztahy s Izraelem. V roce 2019 vypukly protesty kvůli životním nákladům, které vyústily ve vojenský převrat. Následný boj o moc mezi Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a Jednotkami rychlé podpory (RSF) přerostl v dubnu 2023 v občanskou válku, do které se zapojily i cizí mocnosti.
Spojené arabské emiráty (SAE) podpořily RSF kvůli jejich předchozí spolupráci proti jemenskému Ansarallahu a poskytly jim zbraně výměnou za zlato z oblastí kontrolovaných RSF. Tento vztah byl držen v tajnosti, aby SAE mohly zřídit nový přístav na pobřeží Rudého moře, byl však zrušen, jakmile byla jejich podpora odhalena. Mnozí se domnívají, že bez podpory SAE by RSF zkolabovaly.
Z okolních států podporoval RSF Čad, který jim dodával zbraně, Libyjská národní armáda je podporovala výměnou za pašování zboží. Rusko původně pomáhalo RSF, aby ochránilo své zájmy v oblasti těžby zlata, ale kvůli přístupu do Port Súdánu přesunulo podporu na SAF, obdobně změnila postoj i Keňa.
Hlavním podporovatelem SAF je v současnosti Egypt, který jim poskytuje zbraně a přímou vojenskou účast v naději na spojenectví proti Etiopii (spor o nilskou vodu) a zastavení přílivu uprchlíků. Podporu SAF poskytly i Turecko a Ukrajina. Překvapivě se jejich spojencem stal také Írán. Zlepšení íránsko-saúdských vztahů podpořilo spolupráci a v říjnu 2023 SAF navázaly styky s Íránem a krátce nato obdržely dodávky zbraní. V roce 2024 dosáhly SAF významných úspěchů, když dobyly rozsáhlá obydlená území a velká města, protože RSF z nich ustoupily.
Nedávné rozhodnutí USA sankcionovat velitele armády SAF Abdela Fattaha al-Burhana a pokračující podpora RSF ze strany SAE by mohly prohloubit sbližování SAF se západními nepřáteli, jako jsou Írán a Rusko. Případné vítězství SAF by mohlo změnit mocenskou dynamiku v západní Asii a posílit vliv Íránu v Súdánu, který změnil svůj postoj k Izraeli. Stálá podpora Spojených arabských emirátů RSF je podle autora neudržitelná a její ukončení by mohlo vést k vítězství SAF, což by ukončilo válku a ovlivnilo celý region.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.