Úspěch stran jako AfD a Die Linke omezuje plány na zvýšení výdajů státního rozpočtu na obranu, které slibovali konzervativci.
Plány předsedy CDU-CSU Friedricha Merze na zvýšení německých výdajů na obranu čelí výzvám kvůli rostoucí podpoře menších politických stran. Ta omezuje možnosti vládních půjček, napsal Bloomberg k výsledkům nedělních voleb v Německu. Merzův konzervativní blok zvítězil méně, než se očekávalo, takže mainstreamová uskupení nemohou změnit ústavní limity zadlužení země. Ekonomové varují, že nezvýšení vojenských výdajů by mohlo ovlivnit vztahy v NATO a také obchod mezi USA a EU. Merz usiluje o snížení vládních výdajů a snížení daní, což však nemusí zajistit potřebné prostředky na zlepšení infrastruktury a obrany.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) chce zachovat přísná pravidla pro zadlužování, která omezují rozpočtové schodky na 0,35 % HDP. Lídryně Alice Weidelová se vyjádřila rozhodně proti jakémukoli uvolnění těchto pravidel. AfD obviňuje z jakýchkoli změn stranu Levice, která podporuje zrušení dluhového limitu, ale zároveň chce snížit rozpočet na obranu. Spolupředsedkyně Levice (Die Linke) Heidi Reichinnek prohlásila, že byli od počátku proti dluhové brzdě a pro změny budou hlasovat pouze v případě, že budou upřednostněny investice do infrastruktury.
Analytici Deutsche Bank AG vidí v novém parlamentu prostor pro kompromis. Ekonomové Marion Muehlbergerová a Robin Winkler navrhli, že by mohlo dojít k mezistranické dohodě s Levicí o vytvoření mimorozpočtového fondu pro infrastrukturu nebo vyjmutí investic do infrastruktury z dluhové brzdy. To by mohlo poskytnout větší prostor pro výdaje na obranu, i když by to mohlo omezit další výdaje na obranu v příštím volebním období. Sociální demokraté spolu se Stranou zelených projevili této myšlence otevřenost. Z německé SPD zaznívá potřeba financování budoucích projektů a nevyhnutelnost reformy dluhové brzdy, čímž naznačuje, že diskuse se Zelenými a Levicí je nezbytná.
Zelení navrhli další svolání končícího parlamentu k dluhové brzdě, vicekancléř Robert Habeck ale uvedl, že rozhodnutí je na Merzovi. Kancléř Olaf Scholz zmínil možnost využít odstupující parlament ke změně výpůjčních limitů nebo vytvoření obranného fondu financovaného z dluhu. Merz uznal, že blokační menšina na obou okrajích představuje výzvu, a hodlá o ní dále jednat s SPD, Zelenými a FDP.
V roce 2025 by Merzova budoucí vláda mohla opět pozastavit platnost dluhového limitu z důvodu mimořádné situace, pravděpodobně související se situací na Ukrajině, k čemuž by byla zapotřebí prostá parlamentní většina. K takovému pozastavení došlo během pandemie a energetické krize, aby mohla být poskytnuta pomoc podnikům a rodinám. Kritici tvrdí, že dluhové pravidlo vedlo k nedostatečným investicím do životně důležité infrastruktury a přispělo ke špatným hospodářským výsledkům Německa po pandemii. Bez ústavní většiny bude příští vláda možná potřebovat alternativní zdroje financování, zřejmě dojde i na škrty v sociálních dávkách a úpravu financování státních podniků.
Mohou se objevit i další způsoby zvýšení vojenských výdajů. Na úrovni EU probíhají snahy o úpravu fiskálních pravidel bloku. Diskutuje se také o společném financování, které by pro více vedoucích představitelů bylo schůdnou variantou. Zvyšování vojenských výdajů by se tak mohlo stát součástí celoevropské strategie.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.