Ruská státní aktiva mají být použita k zajištění financování pomoci Ukrajině do roku 2027. Vyplývá to z návrhu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Ukrajina bude v příštích dvou letech, tedy v letech 2026 a 2027, potřebovat 135 miliard eur. To je potřeba na udržení chodu státu a základních služeb, tedy civilní stránky.
„Dnes navrhujeme pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky. Jedná se o 90 miliard eur. Zbytek by měli pokrýt mezinárodní partneři,“ uvádí v návrhu von der Leyenová.
Jak vyplývá dále z textu, mají být členským státům předložena dvě řešení, na kterých se mají shodnout:
„Prvním řešením je půjčka EU. To je v podstatě získání kapitálu na kapitálových trzích a využití rozpočtu EU jako záruky za něj a předání tohoto kapitálu jako půjčky Ukrajině. Toto řešení musí být stanoveno jednomyslně. A druhé řešení, které dnes navrhujeme v právním textu, je takzvaná reparační půjčka. Zde bychom použili peněžní zůstatky z imobilizovaných ruských aktiv v Evropské unii. Navrhujeme, aby se to týkalo všech finančních institucí, které tyto peněžní zůstatky nashromáždily, a tyto instituce by musely tyto peněžní prostředky převést do nástroje reparační půjčky. Jinými slovy tedy bereme hotovostní zůstatky, poskytujeme je Ukrajině jako půjčku a Ukrajina musí tuto půjčku splatit, pokud a až Rusko bude platit reparace. Toto řešení lze stanovit hlasováním kvalifikovanou většinou.“
Velká část aktiv se však nachází v Bruselu. Belgický premiér Bart de Wever se konkrétně obává rizika finanční odpovědnosti v případě, že Rusko podá žalobu nebo bude požadovat splátky. Belgie sama nemůže a nechce nést miliardové závazky.
Aby rozptýlila obavy belgické vlády, předložila nyní von der Leyenová také návrhy ochranných mechanismů. „Budeme spravedlivě sdílet zátěž,“ ujistila. Podrobnosti však budou zveřejněny až po konzultacích s členskými státy.