USA se mezitím schovávají za zdmi protekcionismu.
Spojené státy zvažují uvalení cel na své hlavní obchodní partnery, zatímco Čína posiluje svou pozici výrobního a technologického lídra tím, že zvyšuje objem obchodu s rozvojovými zeměmi, píše politolog Shaun Narine na stránkách Asia Times. Zatímco Spojené státy spotřebovávají globální zdroje především prostřednictvím dluhu, Čína se zaměřuje na výrobu zboží pro mezinárodní trh a otevírá svou ekonomiku globálnímu Jihu.
Od prosince 2024 Čína zruší cla na zboží z nejméně rozvinutých zemí, přičemž čínský premiér Li Quang propaguje Čínu jako cennou investiční příležitost. V roce 2023 dosáhl čínský obchodní přebytek téměř 1 bilionu dolarů a držel 14 % světového vývozu ve srovnání s 8,5 % vývozu USA. Čína se chce stát centrem asijského obchodu a podporuje svou iniciativu Pásmo a cesta, která financuje infrastrukturu v přibližně 150 zemích.
Čína v současné době představuje 35 % světové výroby, přičemž se předpokládá, že do roku 2030 se tento podíl zvýší na 45 %, a to díky efektivní infrastruktuře a technologickým inovacím. Navzdory hospodářským problémům vzrostla čínská ekonomika v roce 2024 o téměř 5 % a do roku 2030 se má stát největším spotřebitelským trhem s předpokládanou spotřební třídou 1,1 miliardy lidí.
Druhá Trumpova vláda znovu zavedla cla, aby přivedla pracovní místa a investice zpět do USA. Hrozí zavedením cel na Kanadu, Mexiko a Evropskou unii. Trump už zavedl 25% cla na dovoz oceli a hliníku a přidal 10% cla na čínské zboží. Trump rovněž zvažuje zavedení cel na Tchaj-wan, aby poškodil jeho polovodičový průmysl. Požaduje, aby ostatní země snížily obchodní nerovnováhu tím, že budou nakupovat dražší americké vývozy za účelem snadnějšího přístupu na americký trh. Trump rovněž usiluje o obnovení průmyslové dominance po druhé světové válce, nicméně USA potřebují účinné vládní plánování, aby mohly konkurovat Číně.
Státní dluh USA přesahuje 36 bilionů dolarů a dluh spotřebitelů v roce 2024 bude činit 17,5 bilionu dolarů, a to kvůli statusu dolaru jako rezervní měny. Státy BRICS však usilují o nahrazení dolaru, což vedlo Trumpa k tomu, že těmto pokusům pohrozil stoprocentními cly. Navzdory hospodářskému růstu dochází v USA k poklesu sociálního blahobytu a k rostoucí nestabilitě.
Čína vyváží více do zemí globálního Jihu než do západního světa, její společnosti jsou silné v Asii, Africe a Latinské Americe. Globální Jih profituje z cenově dostupných a vysoce kvalitních technologií a výrobků z Číny. I když některé země mohou omezit čínský dovoz, aby ochránily svůj průmysl, přerušení veškerého obchodu s Čínou je nepravděpodobné. Země musejí vyvážit výhody zapojení do čínské výroby a zároveň zvládnout dopad USA.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.