Srbský prezident Aleksandar Vučić čelí obrovské výzvě. V zemi totiž zesilují studentské demonstrace považované za největší protestní hnutí v historii této balkánské země.
Podnětem k nepokojům v Srbsku bylo listopadové zřícení střechy na nově zrekonstruovaném vlakovém nádraží v druhém největším srbském městě Novi Sad. Při tomto incidentu zahynulo 15 lidí a dva byli těžce zraněni. Studenti řady fakult vysokých škol se pak rozhodli reagovat a protestovat proti korupci v zemi, jejich hlavním požadavkem pak byla politická a trestní odpovědnost za incident v Novi Sadu a vydání všech dokumentů týkajících se rekonstrukce nádraží. Studenti dále požadují například navýšení rozpočtu na vysokoškolské vzdělávání. Mezi svými požadavky však neuvádějí demisi vlády, předčasné volby ani převzetí moci opozicí. Nechtějí se řadit k žádné z politických sil a být spojování s jakoukoliv iniciativou řízenou ze zahraničí. Jako prostředek vyjádření své nespokojenosti si vybrali obsazování škol, kdy v týdnech následujících po zřícení střechy bylo obsazeno šest velkých veřejných vysokých škol, což ochromilo vysokoškolské vzdělávání v celé zemi. Protesty pak pokračovaly a pokračují až doteď, kdy studenti jsou podporováni občany, kteří jsou s nimi velmi solidární. Po obsazení univerzit se totiž studenti rozhodli přenést svou mobilizaci do ulic. V lednu zorganizovali hodinovou okupaci hlavního dopravního uzlu v Bělehradě a pokračovali i ve městě Kragujevac. Protestů využila opozice vůči současnému vedení země a nepokoje se přesunuly se až do nejvyšších míst. Srbští opoziční zákonodárci na protest proti vládě při zahájení zasedání parlamentu vyběhli ze svých míst směrem k předsedovi parlamentu a poprali se s ochrankou. Následně házeli v parlamentu dýmovnice a slzný plyn, přičemž jedna zákonodárkyně utrpěla během chaosu mrtvici.
Přestože se vláda různými strategiemi snažila demonstrace potlačit, ty jen nabraly na síle. Po celé zemi se rozšířily stávky, k nimž se připojili zaměstnanci různých institucí, podniků a řady profesních sdružení. Někteří učitelé přerušili výuku. Srbská advokátní komora na měsíc pozastavila práci svých právníků. Zaměstnanci bělehradského dopravního podniku a odbory veřejných lékáren protestovali proti privatizaci svých odvětví. Pracovníci v kulturním sektoru vytvořili neformální iniciativu nazvanou „Kultura v blokádě“. Tito nespokojení občané vyjadřují frustraci ze své vlády nebo požadují její odstoupení. Studentské požadavky podle médií podporuje přibližně 80 % srbských občanů. Zatímco opoziční strany a jim blízké skupiny občanské společnosti navrhují vyřešit krizi vytvořením „dočasné vlády“ složené z technokratů nebo zástupců stran, studenti volají po „systémové změně“ a zásadní demokratizaci zdola. Profesor Stanfordské univerzity Branislav Jakovljević popsal současný politický stav v Srbsku jako konflikt mezi společností a státem. kdy liberální politika „se zcela vyčerpala“. Studenti podle něj otevřeli horizont k jinému druhu demokracie, k jinému druhu budoucnosti mimo „kapitalistický realismus a odumírající liberální řád.“ Sami studenti k aktuální situaci dodávají ústy svého zástupce: „Plně si uvědomujeme, jakou máme nyní ve společnosti moc. Proto pečlivě zvažujeme každý krok, každé veřejné prohlášení a každý problém, který předložíme.“ Světová média o incidentu informují zatím jen velmi opatrně. Spojené státy a Evropská unie, které se obvykle ohánějí podporou demokracie, protesty nepodpořily.